Elżbieta Bieńkowská
| Elżbieta Bieńkowská | |
|---|---|
 Elžbieta Bieńkowská | |
| Evropská komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky | |
| Ve funkci: 1. listopadu 2014 – 30. listopadu 2019 | |
| Předseda | Jean-Claude Juncker |
| Předchůdce | Michel Barnier (vnitřní trh a služby) Ferdinando Nelli Feroci (průmysl a podnikání) |
| Nástupce | Thierry Breton |
| Místopředsedkyně vlády Polska | |
| Ve funkci: 27. listopadu 2013 – 22. září 2014 | |
| Předseda vlády | Donald Tusk |
| Předchůdce | Jacek Rostowski |
| Nástupce | Tomasz Siemoniak |
| Ministryně pro infrastrukturu a rozvoj | |
| Ve funkci: 27. listopadu 2013 – 22. září 2014 | |
| Předseda vlády | Donald Tusk |
| Předchůdce | nový úřad |
| Nástupce | Maria Wasiaková |
| Ministryně regionálního rozvoje | |
| Ve funkci: 16. listopadu 2007 – 27. listopadu 2013 | |
| Předseda vlády | Donald Tusk |
| Předchůdce | Gražyna Gęsická |
| Nástupce | úřad zrušen |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Občanská platforma |
| Narození | 4. února 1964 (60 let) Katovice,  Polsko |
| Choť | Artur Bieńkowski[1] |
| Děti | 2 dcery a syn |
| Alma mater | Jagellonská univerzita Varšavská ekonomická škola |
| Ocenění | Nagroda Kisiela (2011) komtur s hvězdou Norského královského řádu za zásluhy (2012) Wiktor (2013) zlatá medaile Za zásluhy o hasičstvo (2014) Silver Lips award (2015) |
| Commons | Elżbieta Bieńkowska |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elžbieta Eva Bieńkowská, polsky: Elżbieta Ewa Bieńkowska, rozena Moycho (* 4. února 1964 Katovice) je polská liberální politička, v letech 2014–2019 komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky v Junckerově evropské komisi.[2]
Od listopadu 2013 do září 2014 byla místopředsedkyní vlády a ministryní pro infrastrukturu a rozvoj ve druhém kabinetu Donalda Tuska. V letech 2007–2013 působila na pozici ministryně regionálního rozvoje v rámci první a druhé Tuskovy vlády.[3]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]V roce 1989 absolvovala magisterský obor orientální filologie na Jagellonské univerzitě.[3] Vysokoškolský diplom také získala v postgraduálním programu na Polish National School of Public Administration a titul MBA pak na Varšavské ekonomické škole (Szkoła Główna Handlowa w Warszawie).[3]
Profesní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Přednášela na Slezské polytechnice v Gliwicích (Politechnika Śląska). Následně rozvinula kariéru ve státní správě. Působila v obchodním odboru úřadu Slezského vojvodství, než se stala šéfkou sekretariátu programu Evropské unie Phare INRED.[3]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V první vládě Donalda Tuska působila mezi lety 2007–2011 jako ministryně regionálního rozvoje. V úřadu pokračovala i po zformování druhého Tuskova kabinetu od 18. listopadu 2011. V rámci vládní rekonstrukce v listopadu 2013 bylo jí vedené ministerstvo zrušeno a nahrazeno nově zřízeným ministerstvem pro infrastrukturu a rozvoj, kde pokračovala v jeho čele. Současně se stala místopředsedkyní vlády. Z obou úřadů odešla 22. září 2014, kdy se vlády ujal kabinet Ewy Kopaczové. Sama se charakterizovala jako „technokratka“.[4]
V Junckerově evropské komisi, působící v letech 2014–2019, se 10. září 2014 stala designovanou eurokomisařkou pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, jakožto nově ustaveného portfolia.[2] Úřadu se ujala 1. listopadu 2014 po schvalovacím procesu v Evropském parlamentu a opustila jej 30. listopadu 2019.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
– Královský norský řád za zásluhy (Den Kongelige Norske Fortjenstorden)
– zlatá medaile Za zásluhy o hasičstvo [5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elżbieta Bieńkowska na anglické Wikipedii.
- ↑ Elżbieta Bieńkowska: Nie jestem yorkiem ani bulterierem. Polska Times [online]. 2011-08-20 [cit. 2014-09-18]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b Komisařka pro spravedlnost? Jourová je především překvapená [online]. ČT24, 2014-10-09 [cit. 2014-09-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Elżbieta Bieńkowska [online]. Ministry of Regional Development of the Republic of Poland [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-11-2009.
- ↑ E. Bienkowska profile
- ↑ www.wfosigw.katowice.pl
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elžbieta Bieńkowská na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
