Dominik Ondřej II. z Kounic-Rietbergu
Dominik Ondřej z Kounic, malba Josepha Kreutzingera
3. kníže z Kounic a Rietbergu
Ve funkci: 19. květen 1797 – 24. listopad 1812
Předchůdce	Arnošt Kryštof z Kounic-Rietbergu
Nástupce	Alois Václav z Kounic-Rietbergu
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci: 1807 – 1812
Panovník	František I.
Předchůdce	Karel Jan z Ditrichštejna
Nástupce	Jan Nepomuk Norbert z Trauttmannsdorff-Weinsbergu
Stálý vyslanec ve Španělsku
Ve funkci: 1774 – 1779
Panovník	Marie Terezie
Císařský tajný rada
Císařský komorník
Císařský dvorský rada
Ve funkci: 1763 – ?
Panovník	Marie Terezie
Narození	2. června 1739 nebo 30. března 1739 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	24. listopadu 1812 (ve věku 73 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Hrobka Kouniců v kapli sv. Jana Křtitele ve Slavkově u Brna
Choť	(1762) Marie Bernardina z Plettenberg-Wittemu (1743–1779)
Rodiče	Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711–1794) a Marie Arnoštka (Ernestina) ze Starhembergu (1717–1749)
Děti	Marie Terezie Aloisie, provdaná Bruntálská z Vrbna (1763–1803) Marie Antonie (1765–1805) Filipína (1769–1771) Alois Václav (1774–1848)
Příbuzní	bratr: Arnošt Kryštof z Kounic-Rietbergu (1737–1797) bratr: František Václav z Kounic-Rietbergu (1742–1825) bratr: Josef Klement z Kounic-Rietbergu (1743–1785) sestra: Marie Antoinette, provdaná z Thürheimu (1745–1769) děd: Maxmilián Oldřich z Kounic-Rietbergu (1679–1746) babička: Marie Arnoštka Františka z Rietbergu (1687–1758) teta: Marie Antonie, provdaná Questenberková (1708–1778) strýc: Jan Adam z Questenbergu (1678–1752) neteř: Marie Eleonora, provdaná Metternichová (1775–1825) zeť: Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823)
Zaměstnání	politik, diplomat
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1792 rakouský Řád zlatého rouna (č. 838)
Commons	Dominik Andreas Fürst Kaunitz-Rietberg-Questenberg (1739–1812)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominik Ondřej II. Antonín kníže z Kounic-Rietbergu, hrabě z Questenbergu (německy Dominik Andreas II. Anton Fürst von Kaunitz-Rietberg, Graf von Questenberg) (30. března 1739 Vídeň – 24. listopadu 1812 Vídeň) byl moravský šlechtic z rodu Kouniců. Několik let byl rakouským vyslancem v různých zemích, později se uplatnil i v dvorských úřadech. Byl rytířem Řádu zlatého rouna a vlastnil statky na Moravě a v Čechách.

Narodil se jako třetí syn státního kancléře knížete Václava Antonína Kounice (1711–1794), který byl nejvýznamnější osobností v historii Kouniců. Slavný otec také do značné míry dlouhodobě ovlivňoval synovu kariéru. Dominik Ondřej vystudoval práva a absolvoval kavalírskou cestu po Evropě, v roce 1761 nastoupil službu u moravského zemského tribunálu v Brně, v roce 1763 byl jmenován říšským dvorským radou. Na otcovo přání si měl vyzkoušet i službu v armádě a za sedmileté války byl krátce pobočníkem maršála Laudona. V šedesátých letech 18. století byl pověřen diplomatickými úkoly ve Varšavě a Petrohradě, nakonec byl stálým vyslancem ve Španělsku (1774–1779),^[1] mezitím byl jmenován také císařským komořím a tajným radou. V roce 1792 získal Řád zlatého rouna a v letech 1807–1812 byl nejvyšším štolbou císařského dvora.

Jako mladší syn byl původně předurčen k převzetí panství Luka nad Jihlavou, ale po vymření spřízněného rodu Qustenbergů se ve třinácti letech stal dědicem rozsáhlých panství Jaroměřice nad Rokytnou a Bečov nad Teplou (1752). Majestát na sloučení erbů a jmen Kouniců a Questenbergů obdržel v roce 1761. V Bečově nad Teplou byla tehdy dokončena výstavba barokního zámku zahájená již za Jana Adama Questenberga. Po dobu Dominikovy nezletilosti a při pozdějších zahraničních cestách vedl správu majetku jeho otec Václav Antonín, případně teta Marie Antonie Kounicová, ovdovělá Questenbergová (1708–1778). Až po návratu ze Španělska převzal správu majetku osobně, a i když trvale sídlil ve Vídni, každoročně zajížděl na několik týdnů do Jaroměřic. Úspěšně například prosadil chov ovcí dovezených ze Španělska.

Po starším bratrovi Arnoštu Kryštofovi zdědil v roce 1797 knížecí titul a také hlavní rodová panství Slavkov a Uherský Brod. Svůj zájem poté zaměřil na Slavkov a správu Jaroměřic a Bečova přenechal synovi Aloisu Václavovi.

V roce 1762 se oženil s bavorskou šlechtičnou Marií Bernardinou hraběnkou z Plettenberg-Wittemu (1743–1779), která mu porodila 4 děti:

• Marie Terezie (3. února 1763, Vídeň – 25. července 1803, tamtéž), manž. 1785 Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (23. července 1761, Vídeň – 30. ledna 1823, tamtéž), nejvyšší komorník císařského dvora 1806–1823, zakladatel železáren v Komárově
• Marie Antonie (6. srpna 1765 – 7. dubna 1805^[2])
• Filipína (11. října 1769 – 3. května 1771)
• Alois Václav (19. června 1774, Vídeň – 15. listopadu 1848, Paříž), 4. kníže z Kounic a Rietbergu, diplomat, zemřel jako poslední potomek knížecí moravské větve rodu Kouniců, jméno a erb Kouniců v roce 1898 převzali spříznění Bruntálští z Vrbna

• Ottův slovník naučný, díl 14; Praha, 1899 (reprint 1998) ISBN 80-7185-200-7
• Plichta, Alois: Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí, díl II.; Třebíč, 1994 ISBN 80-85766-39-6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominik Ondřej z Kounic na Wikimedia Commons
• Rodokmen Kouniců

Předchůdce: Arnošt Kryštof

Hrabě z Rietbergu 1794 – 1797

Nástupce: Alois Václav