Canevalle
Canevalle (také Canevale nebo Canevalli) je příjmení rodiny italských barokních architektů a stavitelů, kteří pocházeli z Lanza v Lombardii a působili v 17. a 18. století v Praze, ve středních, severních a východních Čechách.
Členové známí z českých zemí
[editovat | editovat zdroj]- Bernard Canevalle († 1691, Bělá pod Bezdězem), architekt a stavitel, zemřel během dostavby kostela v Bělé pod Bezdězem
- Jan Dominik Canevalle, též Giovanni Domenico Canevalle (1637?–1685, Praha), působil jako stavitel pražských hradeb, přestavoval klášter a kostel v Zaječově (1686).
- Jan Jakub Antonín Canevalle též (Giovanni) Giacomo Antonio Canevalle (1664?–1731, Praha), pražský šlechtický a dvorní stavitel, v letech 1685-1693 adaptoval pro Matyáše Gallase palác čp. 158-I., dále pracoval na Pražském hradě, postavil kostel ve Volarech (1688) a v Brlohu (1697–1704)
- Jan Jeroným Canevalle, v letech 1670-1685 stavitel kostela sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti
- Marek Antonín Canevalle též Marco Antonio Canevalle nebo Marcantonio (1652–1711, Praha), architekt, podílel se na barokní přestavbě Strahovského kláštera (1682), projektoval klášter v Hejnici (1692) a biskupskou rezidenci v Hradci Králové, opravoval interiéry zámku Frýdlant, postavil kostel sv. Havla v Čečelicích (1694–1711), Nejsvětější Trojice ve Vratislavicích u Liberce (1700), zámecký kostel Zvěstování Panny Marie v Duchcově (před 1706) a zámek v Mnichově Hradišti.[1],[2]
- Karel Antonín Canevalle též Carlo Antonio Canevalle (1680–1740) projektoval kostel sv. Mikuláše ve Vraclavi (1721) a také kostela na Makové hoře u Smolotel (1722).
další
[editovat | editovat zdroj]- Isidore Marcellus Amandus Canevale (Ganeval) (1730 Vincennes-1786 Vídeň), stavěl katedrálu ve Vácu (1761–1772), Ve Vídni Věž bláznů, pavilón v Prateru, Josephinum a bránu v Augarten.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/CANEVALLE_Marco_Antonio_28.9.1652-15.12.1711
- ↑ Prokop Toman, Slovník českých výtvarných umělců I., str. 39. Viz také literaturu.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech I./IV. Academia Praha 1977n.
- Pavel Preiss: Italští umělci v Praze. Panorama Praha 1984
- Pavel Vlček/Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy I./IV. Academia Praha 1999n.
- Prokop Toman, Slovník českých výtvarných umělců. Praha: Kočí 1927
Související články
[editovat | editovat zdroj]Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
Cover photo is available under {{::mainImage.info.license.name || 'Unknown'}} license.
Cover photo is available under {{::mainImage.info.license.name || 'Unknown'}} license.
Credit:
(see original file).
