Atomová hmotnostní konstanta je rovna ¹⁄₁₂  klidové hmotnosti atomu  12
6 C (uhlíku-12, tj. izotopu s 6 protony a 6 neutrony v jádře) v základním stavu a nevázaného chemickými vazbami.

Dalton je hmotnostní jednotka mimo SI schválená pro používání s SI, která je svou velikostí rovna atomové hmotnostní konstantě. Stejné použití i velikost má atomová hmotnostní jednotka.

Relativní atomová hmotnost, respektive relativní molekulová hmotnost, udávají, kolikrát je klidová hmotnost daného atomu či molekuly větší než atomová hmotnostní jednotka.

V roce 2019 byly jednotky SI redefinovány. Tato změna se nedotkla definice atomové hmotnostní konstanty. Její hodnota se však v důsledku nových definic zpřesnila.

Značka veličiny: m_u

Hodnota konstanty vyjádřená v jednotkách SI:

m_u = 1,660 539 068 92(52)×10⁻²⁷ kg = (1,660 539 068 92 ± 0,000 000 000 52)×10⁻²⁷ kg (doporučená hodnota CODATA 2022, nejistota je uvedena jako odhad směrodatné odchylky, tedy 1σ).^[1]

Oproti stavu před redefinicí jednotek SI se její přesnost zlepšila o řád díky fixaci hodnoty Avogadrovy konstanty a Planckovy konstanty.^[2] Hodnota konstanty je upřesňována na základě nových měření a korelací s měřením jiných konstant (tzv. adjustace) a publikována přibližně jednou za 4 roky.

Dalton, značka Da, je hmotnostní jednotka mimo SI schválená pro používání s SI,^[3] která je svou velikostí rovna atomové hmotnostní konstantě. Používá se v chemii, fyzice, technice a biochemii, zejména pro udávání hmotnosti jednotlivých atomů, molekul, iontů a podobně.^{[pozn. 1]} Stejné použití má (unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, značka u. Jednotka dalton je běžně používána s předponami pro dekadické násobky a díly,^[3] na rozdíl od atomové hmotnostní jednotky. Nazvána je podle Johna Daltona.^[4]

Někdy je pro Dalton chybně používána značka D, což je však podle norem značka pro dioptrii, jednotku optické mohutnosti).

Používání jednotky Da souběžně s u bylo schváleno v roce 2004 organizacemi IUPAP a IUPAC. Uvádí ho též BIPM v příručce SI (oddíl 4.1), tabulce 7^[3], a to na prvním místě, před „unified atomic mass unit“, stejně^[5] zní i společná norma ISO a IEC, řada ISO/IEC 80000, Quantities and units, i česká verze evropské normy EN ISO 80000-10:2019, tedy ČSN EN ISO 80000-10 (01 1300).

1 Da = 1 u

Atomovou hmotnostní konstantu lze tedy jednoduše stanovit v jednotkách u, resp. Da:

m_u = 1 u = 1 Da

Z toho je zřejmý převodní vztah k jednotce kilogram:

1 u = 1 Da = 1,660 539 068 92(52)×10⁻²⁷ kg^[1]

Převodní vztah k jednotce eV/c²:

1 u = 1 Da = 931,494 103 72(29)×10⁶ eV/c²^[1]

Před rokem 1961, kdy došlo k dohodě mezi organizacemi IUPAC a IUPAP a byla odsouhlasena shora uvedená definice atomové hmotnostní konstanty a z ní vycházející unifikované atomové hmotnostní jednotky, používali chemikové a fyzikové poněkud odlišné definice atomových hmotnostních konstant, resp. jednotek. Jejich hodnoty se proto lišily. Obě sice za základ užívaly atomy kyslíku, ale fyzikové konstantu vztahovali k izotopu kyslíku-16 ( 16
8 O), zatímco chemikové vycházeli z přírodní směsi nuklidů kyslíku. Příslušné atomové hmotnostní jednotky se označovaly značkou amu (z anglického atomic mass unit). Vztah k současné unifikované atomové hmotnostní jednotce, resp. daltonu je

1 u = 1 Da = 1,000 317 1 amu(fyz) = 1,000 042 amu(chem).

Používání jednotek amu se od r. 1961 nedoporučuje. V normách vydaných v 21. století se již neuvádí ani jako souběžně používaná zastaralá jednotka. Vzhledem k uvedené změně definice této konstanty i příslušné jednotky se pro upřesnění k jejímu dnešnímu názvu dodává slovo unifikovaná, je však přípustné ho vynechávat, neboť vzhledem k dlouhé době, kdy se jednotky amu nepoužívají, již nehrozí záměna.

• ČSN EN ISO 80000-10 (01 1300). Veličiny a jednotky. Část 10, Atomová a jaderná fyzika. [Praha]: Česká agentura pro standardizaci, 2020. 51 s. Česká technická norma; ICS 01.060. Zpracovatel Jan Obdržálek. [Touto normou se nahrazuje ČSN EN ISO 80000-10 (01 1300) z března 2020.]

• Molární hmotnostní konstanta
• Relativní atomová hmotnost
• Relativní molekulová hmotnost