Cyril Charvát
| Cyril Charvát | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KDU-ČSL |
| Narození | 30. června 1906 Velké Meziříčí  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. října 1974 (ve věku 68 let) Velké Meziříčí  Československo |
| Profese | pedagog a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Cyril Charvát (30. června 1906 Velké Meziříčí[1] – 24. října 1974 Velké Meziříčí[2][3]) byl český a československý politik Československé strany lidové, za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 politicky a občansky pronásledován a vězněn.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Po ukončení reálného gymnázia ve Velkém Meziříčí učil na několika obecních školách. V roce 1930 složil doplňovací učitelské zkoušky, na základě kterých nastoupil jako učitel měšťanské chlapecké školy ve Velkém Meziříčí. Od poloviny 20. let se angažoval v ČSL a ve 30. letech se stal jednatelem místní organizace ČSL v Meziříčí. Za okupace udržoval styky s odbojovým hnutím. Roku 1941 ho zatklo gestapo a tři měsíce byl vězněn v Jihlavě. Po propuštění se znovu zapojil do odboje v podporou ilegální Rady tří. Po osvobození byl za ČSL zvolen prvním místopředsedou ONV v Jihlavě, předsedou městské organizace strany ve Velkém Meziříčí a členem krajské lidové rady v Jihlavě.[3]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde formálně setrval do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[4][5]
Po únoru 1948 formálně zůstal v parlamentu až do června 1948. Udržoval nadále přátelské vztahy s mnoha vyloučenými poslanci (Antonínem Fránkem, Josefem Tomáškem aj.). Koncem jara 1948 se zapojil do neformální skupiny některých stále aktivních (Jan Plesl) i bývalých (Fránek, Tomášek) poslanců, kteří postupně vytvořili volnou ilegální organizaci Modrý štít, udržující například kontakt s uprchlým poslancem Bohdanem Chudobou. V lednu 1949 ho zatkla Státní bezpečnost v nemocnici, kde se zotavoval po náročné operaci. V procesu se skupinou poslanců byl Státní soudem v Brně v listopadu 1949 odsouzen na doživotí. Propuštěn byl až na amnestii v roce 1960. Režim postihl i jeho rodinu, která byla násilně vystěhována z Velkého Meziříčí do opuštěné, polorozbořené samoty v osadě Bobrava. Po návratu z vězení se musel několik let zotavovat z úplného fyzického vyčerpání. Poté nastoupil jako manuální dělník do Okresního stavebního podniku ve Žďáru nad Sázavou. Na jaře 1968 v rozhovoru pro Lidovou demokracii podpořil demokratizaci ve straně a společnosti, odmítl se ale více angažovat.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Cyril Charvát [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 102
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-22]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-29.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
