Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris
Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži | |
|---|---|
| Conservatoire de musique, Conservatoire de musique et de déclamation, École royale de musique et de déclamation, Conservatoire national de musique et d'art dramatique, Conservatoire national de musique, Conservatoire national supérieur de musique, Conservatoire national supérieur de musique de Paris a Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris | |
 Logo | |
 Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži (2016) | |
| Datum založení | 3. srpna 1795 |
| Počty akademiků | |
| Studentů celkem | 1 339 (2020) |
| Další informace | |
| Adresa | 19. obvod, Francie |
| Zeměpisné souřadnice | 48°53′20″ s. š., 2°23′27″ v. d. |
| Členství | Pařížská univerzita věd a literatury a Association européenne des conservatoires, académies de musique et Musikhochschulen |
| www | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris neboli Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži je pařížská vysoká škola vyučující hudbě a tanci. Založena byla roku 1795. Budova konzervatoř se nachází v 19. pařížském obvodu na avenue Jean-Jaurès v nové budově z roku 1990.
Roku 1946 byla instituce rozdělena na dvě konzervatoře: dramatickou, vyučující herectví - Conservatoire national supérieur d'art dramatique (CNSAD) a hudební, vyučující hudbu a tanec Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris (CNSMDP).
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Založení
[editovat | editovat zdroj]Předchůdcem konzervatoře byla École Royale de Chant založená 28. června 1669 králem Ludvíkem XIV., obnovená roku 1784 skladatelem François-Josephem Gossecem.
Roku 1793 začala École Royale vyučovat také hudebníky Národní gardy a přejmenovala se na Institut national de musique. V roce 1795 Národní konvent ustavil přeměnu této školy na Conservatoire national supérieur de musique a prvních 350 žáků zahájilo svá studia v říjnu roku 1796.
V roce 1818 byl zdejším profesorem kontrapunktu a fugy jmenován český hudebník Antonín Josef Rejcha, jenž v této funkci nahradil zesnulého Étienna-Nicolase Méhula. Rejcha zde sepsal své teoretické a pedagogické práce pro své žáky. Mezi ně patřli např. George Onslow, Hector Berlioz, Ferenc Liszt, Louis Clapisson, Charles Gounod nebo César Franck.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Ve čtyřicátých letech 19. století se konzervatoř stala jednou z největších a nejprestižnější škol tohoto typu v Evropě. Roku 1946 byla rozdělena na dramatickou a hudební část. Dnes má hudební část konzervatoře okolo 1200 studentů a 350 učitelů v 9 odděleních.
CNSAD
[editovat | editovat zdroj]Conservatoire national supérieur d'art dramatique dnes sídlí v původní historické budově na rohu ulic rue du Conservatoire a rue Sainte-Cécile v 9. pařížském obvodu.
CNSMDP
[editovat | editovat zdroj]Hudební konzervatoř sídlí od roku 1990 v novém kampusu v 19. pařížském obvodu
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam bývalých studentů konzervatoře
- Seznam bývalých učitelů konzervatoře
- Konzervatoř
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži na Wikimedia Commons - (francouzsky) Domovské stránky CNSMDP
- (francouzsky) Domovské stránky CNSAD
- (francouzsky) Seznam současných učitelů konzervatoře
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
