Condoleezza Riceová
| Condoleezza Riceová | |
|---|---|
 | |
| 66. ministryně zahraničních věcí USA | |
| Ve funkci: 26. ledna 2005 – 20. ledna 2009 | |
| Prezident | George W. Bush |
| Předchůdce | Colin Powell |
| Nástupce | Hillary Clintonová |
| 20. poradkyně pro národní bezpečnost | |
| Ve funkci: 20. ledna 2001 – 26. ledna 2005 | |
| Prezident | George W. Bush |
| Předchůdce | Sandy Berger |
| Nástupce | Stephen Hadley |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Republikánská strana |
| Narození | 14. listopadu 1954 (69 let) Birmingham, Alabama |
| Národnost | Afroameričané |
| Alma mater | University of Denver University of Notre Dame |
| Profese | politička, spisovatelka, politoložka, diplomatka, autorka autobiografie, pedagožka, vysokoškolská učitelka, klavíristka a akademička |
| Náboženství | Presbyteriáni |
| Ocenění | Cena kandake (1989) Cena Erica Warburga (2007) Horatio Alger Award (2010) Order of San Carlos Řád rumunské hvězdy … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | profiles |
| Commons | Condoleezza Rice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Condoleezza Riceová, nepřechýleně Condoleezza Rice (* 14. listopadu 1954 Birmingham) je americká politička, diplomatka a profesorka politologie. V letech 2005–2009 byla ministryní zahraničních věcí ve druhé Bushově vládě; v jeho předchozí administrativě pracovala jako poradkyně pro národní bezpečnost.
Život a profesní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Vyrůstala v Alabamě v rodině nemajetného presbyteriánského pastora v době končící rasové segregace. Její matka byla učitelka hudby – vyučovala hru na klavír. Pro svou dceru vymyslela jméno Condoleezza, jež pochází z italského výrazu con dolcezza – „hrát se sladkostí“.
Na vysoké škole studovala politické vědy. Bakalářský stupeň získala v Denveru, v magisterském studiu politických věd pokračovala na prestižní katolické University of Notre Dame. Poté se vrátila do Denveru, kde získala titul Ph.D. Učil ji zde Josef Korbel, otec Madeleine Albrightové; právě díky němu se začala zabývat mezinárodními vztahy a speciálně politikou Sovětského svazu.[1] V roce 1984 publikovala studii o vztahu československé armády a SSSR (česky vyšla pod názvem Sovětský svaz a československá armáda 1948–1983: Nejisté spojenectví v roce 2005). Kromě jiného řídila makléřskou firmu Charles Schwab, působila jako poradkyně u finanční poradenské firmy Transamerica a zasedala ve správní radě petrochemického koncernu Chevron, který na její počest po ní pojmenoval ropný tanker o výtlaku 135 000 tun.
V týmu pro národní bezpečnost působila jako poradkyně pro sovětské záležitosti už u George Bushe staršího,[1] v administrativě George W. Bushe (2001–2005) pak zastávala (jako historicky první žena) funkci poradkyně pro národní bezpečnost. V této pozici kromě jiného v roce 2002 schválila užití waterboardingu při výsleších teroristů Abú Zubajdy a Chálida Šajcha Muhammada.[2]
Do funkce ministryně zahraničí ve své své druhé vládě ji prezident George W. Bush navrhl v listopadu 2004. Dne 26. ledna 2005 byla do funkce schválena Senátem Spojených států amerických s poměrem hlasů 85:13; tentýž den vykonala přísahu a byla uvedena do úřadu. Stala se tak první Afroameričankou, po Madeleine Albrightové druhou ženou a po svém předchůdci Colinu Powellovi také druhou osobou černé pleti v této funkci. Jako ministryně zahraničí zastávala tvrdé postoje vůči Rusku, k otázce americké protiraketové obrany či ohledně problematiky ochrany životního prostředí.[1]
Stala se také členkou správní rady think tanku Aspen Institute.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Profile: Condoleezza Rice. BBC News [online]. BBC, 2001-09-25 [cit. 2022-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rice approved CIA waterboarding. BBC News [online]. BBC [cit. 2022-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Prestižní Aspen Institute otevřel pražskou pobočku. ČT24 [online]. 2012-07-19 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Condoleezza Riceová na Wikimedia Commons 
Osoba Condoleezza Riceová ve Wikicitátech- (anglicky) Rodokmen Condoleezzy Riceové
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
