Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Řádkové reference podle doporučení

Chorvatská šlechta (chorvatsky hrvatsko plemstvo) označuje privilegovanou společenskou vrstvu v dějinách Chorvatska, která hrála významnou úlohu od středověku až po současnost. Termínem chorvatská šlechta se rozumí šlechtické rody, které žily či měly původ v zemích někdejšího Chorvatského království, tzn. Slavonska, Dalmácie, Istrie, Bosny či Dubrovnické republiky.

Šlechtické tituly a případné výsady s nimi spojené obvykle uděloval panovník. Příslušnost k rodům byla obvykle dědičná. Královský dvůr byl během francouzské okupace silně ovlivněn francouzskou šlechtou, která vedla k převzetí francouzského systému titulace, ^[1] který však značně přispěl k politickému a sociálním elitářství šlechty a panovníka.^[zdroj?]

Chorvatští králové a chorvatské královny často zakládali dominia v Chorvatském knížectví. Knížata vládla nad velkým územím v rámci království. Za vlády prvního krále se Chorvatsko stalo jedním z nejmocnějších království na Balkáně.^[2] Mnoho šlechticů bylo pověřeno správou svých území a na vrcholu moci království vládli královští spojenci jedenácti samostatným zemím a desítkám rozsáhlých panství.

Chorvatsko bylo povýšeno na království kolem roku 925 a vznik šlechty rychle následoval. Vládci vnitrozemských a ostrovních panství hráli významnou roli při utváření země a i v současnosti mají některé omezené výsady. Vybraní členové některých šlechtických rodů mají např. právo na audienci u předsedy vlády.

Tomislav byl prvním chorvatským panovníkem, kterého papežský kancléř roku 925 poctil titulem „král“. ^{[3] [4] [5]} Král měl právo udělovat tituly vysoce postaveným členům společnosti a jejich přímým potomkům. ^[6]

Chorvatské šlechtické tituly zpravidla uděloval král Chorvatska, později králové spojeného uhersko-chorvatského království. V Dalmácii a na Istrii bylo uděleno několik benátských titulů a během francouzské okupace byly udělovány francouzské tituly.^[1] Po rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce se zformovalo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které přestalo udělovat dědičné tituly.

Chorvatské království a jeho šlechtici užívali množství symbolů, rodových znaků a erbů. Pečeť a erb byly často používány jako součást oděvů, štítů, ozdoby hradů a jiných objektů spojených se šlechtickými rody.

	První známý příklad chorvatské šachovnice, jak je znázorněna v Innsbrucku, Rakousko (1495)		Erb Chorvatska použitý v roce 1527 jako součást pečeti na Cetingradské listině		Chorvatské království (1525–1868)		Erb země chorvatské koruny (do roku 1868)
	Chorvatsko-slavonské království (1868–1918). Oficiální verze byla se svatoštěpánskou korunou, neboť Chorvatsko bylo součástí Zemí koruny svatého Štěpána .		Erb Zalitavska (1868–1915)		Vlastenecký odznak z roku 1914		Menší erb Zalitavska (1915–1918)
	Společný znak Rakouska-Uherska (1915–1918)		Království Jugoslávie (1918–1943)		Chorvatská bánovina (1939–1943)		Chorvatská bánovina, vyšší verze (1939–1943)

Vévodové / knížata

• Domagojevićové
• Feštetićové
• Gorjanští
• Kačićové
• Karlovićové
• Lackovićové
• Novoselové
• Mlinarićové
• Odescalchiové
• Bešlagićové
• Radićové
• Šubićové
• Zrinští

Markýzové

• Frankopani (Frankapani)
• Bombellesové
• Bunićové
• Sponheimové
• Andechsové

Hrabata

Pečeť království Chorvatska a Dalmácie byla umístěna v roce 1527 na Cetinskou chartu, která potvrdila vládu Habsburků v Chorvatsku.

• Bondićové
• Crnkovićové
• Delišimunovićové
• Draškovićové
• Erdődyové
• Franceschi
• Gundulićové
• Gučetićové
• Gradićové
• Jankovićové
• Jelačićové
• Kabužićové
• Keglevićové
• Pejačevićové
• Pucićové (de Zagorie)
• Sorkočevićové

Baroni

• Banffyové
• Csesznekyové
• Gutmannové
• Kneževićové
• Nikolićové
• Rubidové
• Ružićové
• Turkovićové
• Vranyczany-Dobrinovićové

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Croatian nobility na anglické Wikipedii.

• Goldstein, Ivo (květen 1985). „Ponovno o Srbima u Hrvatskoj u 9. stoljeću“ (PDF) . Historijski zbornik (v chorvatštině). Savez povijesnih društava Hrvatske, Filozofická fakulta, Záhřeb . XXXVII (1). Archivovány z původního (PDF) dne 02.10.2013 . Citováno 2012-07-27.

• Seznam chorvatských šlechtických rodů v abecedním pořadí
• Dvanáct kmenů Chorvatska
• Chorvatské království (Habsburské)
• Chorvatsko-slavonské království
• Dějiny Chorvatska
• Pacta conventa (Chorvatsko)
• Koruna krále Zvonimíra
• Chorvatští bánové
• Časová osa chorvatské historie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chorvatská šlechta na Wikimedia Commons
• Hrvatski plemićki zbor Chorvatské sdružení šlechty, člen CILANE Evropská komise šlechty
• Plemenita općina Turopolje Noble Municipality of Turopolje (Universitas nobilium campi Turopolje)
• Rejstřík Siebmacher's Armorials - Databáze obsahuje příjmení a tituly (více než 137 000 záznamů) General-Index zu den Siebmacherschen Wappenbüchern 1605–1967 ( General Index of Siebmacher's Armorials 1605–1967 ).
• Chorvatská aristokracie
• Historie podává království východní Evropy - Chorvatsko