Chnumhotep (ẖnmw-ḥtp.w)^[1] a Nianchchnum (nj-ˁnḫ-ẖnmw) byli staroegyptští královští služebníci. Oba nosili titul „Dozorce manikérů“ za krále Niuserrea nebo Menkauhora, šestého faraona 5. dynastie. Byli spolu pohřbeni v Sakkáře.^[2] Možná byli nejstarším zaznamenaným homosexuálním párem.^[3][4]

Mnoho egyptologů věří, že Chnumhotep a Nianchchnum byli prvním zaznamenaným homosexuálním párem ve starověké historii.^[3][4] Toto je založeno na vyobrazení těchto mužů, jak se v intimních polohách objímají a dotýkají nosy.^[5][6] Nianchchnumova žena byla ve starověku téměř úplně vymazána a na zbylých vyobrazeních zaujímá Chnumhotep místo, které bylo obvyklé pro manželku. Jsou ale i další teorie, že byli spíše bratry (možná i siamskými dvojčaty).^[7][8]

Chnumhotep a Nianchchnum v hieroglyfech

Chnumhotep

Nianchchnum

Oba muži měli manželky a děti. Chnumhotepova manželka se jmenovala Chenut. Tito dva měli nejméně pět synů jménem Ptahšepses, Ptahneferkhu, Kaizebi, Chnumheswef a Nianchchnum mladší a dceru jménem Rewedzawes. ^[7]

Egyptské záznamy je označují za dozorce královských manikérů, ale mohli mít i mnohé další tituly.

Hrobka Chnumhotepa a Nianchchnuma byla objevena egyptologem Ahmedem Moussa v Sakkáře roku 1964 při vykopávkách vzestupné cesty Venisovy pyramidy.^[2]:98 Obě jejich jména obsahují boha Chnuma, což naznačuje jejich blízký vztah. Jméno Chnumhotepa (ẖnmw-ḥtp.w) znamená „Chnum je spokojen“ a Nianchnumovo jméno (nj-ˁnḫ-ẖnmw) znamená „Život patří Chnumovi“^[10] Uvnitř hrobky nebyly objeveny žádné lidské ostatky.^[9]:644

Na jedné scéně jsou zobrazeni oba muži a jejich děti.^[9] Jejich manželky se v této scéně neobjevují. Nianchchnum má 3 syny a 3 dcery, Chnumhotep 5 synů a 1 dceru, z nichž někteří mohli býti adoptováni nebo počati jinou manželkou nebo milenkou. Všechny děti jsou kromě Nianchchnumova nejmladšího syna, který je zobrazen nahý s loknou dětství, zobrazeny dospělé.^[11]:38

Délka života a okolnosti smrti majitelů hrobky nejsou známy. Vápencové sarkofágy v mastabě byly vyrabovány. Je možné, že Chnumhotep zemřel první a Nianchchnum dokončil výzdobu hrobky. Tento závěr byl vyvozen z Chnumhotepovo epitetonu jmȝḫ, stylu vousů a absence jeho manželky na jedné ze scén, zatímco ta Nianchchnumova zde byla.^{[12]:ch.5 at n.92} Na další scéně jsou vyobrazeni Nianchchnumovi rodiče, ale Chnumhotepovi nikoliv, což může podpořit teorii, že Niachchnum výzdobu hrobky dokončil.

• 
  Nianchchnum (vlevo) a Chnumhotep (vpravo) doprovázeni svými potomky
• 
  Vchod do jejich mastaby

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Khnumhotep and Niankhkhnum na anglické Wikipedii.

• Ahmed Moussa a Hartwig Altenmüller (1977), Das Grab des Nianchchnum und Chnumhotep . Darmstadt, Německo: Philipp von Zabern. Toto je obecně přijímaná publikace hrobky. V němčině.ISBN 978-3-8053-0050-6
• James Allen (2005), The Ancient Egyptian Pyramid Texts, Series: Writings from the ancient world (23), Peter Der Manuelian (Ed.), Atlanta: Society of Biblical Literature.ISBN 978-1-58983-182-7
• John Baines (2013). Vysoká kultura a zkušenosti ve starověkém Egyptě . Bristol, CT: Rovnodennost.ISBN 978-1-84553-300-7
• Charlotte Booth (2015), In Bed with the Ancient Egyptians, Stroud, UK: Amberley.ISBN 978-1-44-564343-4
• Thomas A. Dowson, „Archeologové, feministky a Queers: sexuální politika ve stavbě minulosti“. In, Pamela L. Geller, Miranda K. Stockett, Feministická antropologie: minulost, přítomnost a budoucnost, str. 89–102. University of Pennsylvania Press 2006,ISBN 0-8122-3940-7
• Ian Shaw, editor (2000), The Oxford History of Ancient Egypt, New York: Oxford.ISBN 978-0-19-280458-7
• William K. Simpson (2003) „Tři autobiografie staré říše“, WK Simpson (ed.), Literatura starověkého Egypta . New Haven, CT: Yale University Press, str. 401–413.ISBN 978-0-300-09920-1
• John Taylor (2001), Smrt a posmrtný život ve starověkém Egyptě, Univ. of Chicago Press.ISBN 0-226-79164-5
• Emily Teeter (2011), Religion & Ritual in Ancient Egypt, New York: Cambridge University Press.ISBN 978-0-521-61300-2
• Leslie Ann Warden (2013) Pottery and Economy in Old Kingdom Egypt, Boston: Brill.ISBN 978-9-00-425-985-0
• Richard Wilkinson (1994). Symbol a magie v egyptském umění, New York: Thames & Hudson.ISBN 0-500-28070-3

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chnumhotep a Nianchchnum na Wikimedia Commons

• Virutal exploration of their mastaba
• John Hirst and Thierry Benderitter, "The Mastaba of Niankhkhnum and Khnumhotep," Complete virtual tour of mastaba. Osirisnet.net
• Museum of Fine Arts Boston, "The Giza Archives." Archivováno 11. 10. 2008 na Wayback Machine. A trove on the Old Kingdom, including Giza Mastabas series and Reisner publications. Gizapyramids.org
• Greg Reeder, "The Tomb of Niankhkhum and Khnumhotep." Schematic of pillars in forecourt; detail photo of both men's names inscribed on Türrolle of second vestibule; with bibliography. Emphasis on significance of tomb for the LGBT community. Egyptology.com
• Mark Smith (2009), "Democratization of the Afterlife," UCLA Encyclopedia of Egyptology. More about diffusion of mortuary texts in Egypt. eScholarship.org
• University College London, "Digital Egypt for Universities." Material on all phases of Egypt's religion and history. Ucl.ac.uk