Charles De Geer
Charles De Geer
Narození	10. února 1720 Finspång, Švédsko Švédsko
Úmrtí	8. března 1778 (ve věku 58 let) Stockholm, Švédsko Švédsko
Místo pohřbení	Katedrála Uppsala (59°51′29″ s. š., 17°38′ v. d.)
Alma mater	Utrechtská univerzita
Povolání	entomolog
Ocenění	velkokříž Vasova řádu rytíř Řádu polární hvězdy
Choť	Catharina Charlotta Ribbing (od 1743)[1][2]
Děti	Charles De Geer Hedvig Ulrika De Geer af Leufsta Emanuel de Geer[3] Charlotte Du Rietz Jacquelina Elisabet de Geer af Leufsta
Rodiče	Jean Jacques de Geer[3] a Petronella van der Esch[3]
Příbuzní	Louys de Geer af Finspång (sourozenec) Carl De Geer a Vilhelmina Gyldenstolpe (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles De Geer (10. února 1720, Finspång, Švédsko – 8. března 1778, Stockholm) byl švédský entomolog. Kromě entomologie se věnoval i celkovému studiu přírodovědy a arachnologii. V rámci entomologie studoval brouky, dvoukřídlé, blanokřídlé a jiné skupiny hmyzu.

Narodil se v švédském městě Finspång. Jako tříletý se s rodiči přestěhoval do nizozemského Utrechtu, ale v 19 letech vrátil se zpět do rodného Švédska. V městečku Lövstabruk zdědil panství a kovozpracující dílnu, jakož i zámek Leufsta (Lövsta), jako dědictví od bezdětného strýce Charlese De Geera (1660–1730), což pro jeho další život bylo velmi důležité. V roce 1739 se baron De Geer stal členem Švédské akademie věd v Stockholmu a v roce 1748 byl zvolen i členem-korespondentem Akademie věd v Paříži. Byl také členem Královské společnosti věd v Uppsale. Zemřel v roce 1778 v Stockholmu. Po smrti byl i s manželkou pohřben v katedrále v Uppsale.

Již jako osmiletý začal chovat housenky bource morušového (Bombyx mori). V dalším období se intenzivně věnoval entomologii a postupně se stal uznávaným entomologem. Jeho hlavní prací byl spis Memoirs pour servir à l'histoire des insectes, která byla publikována v osmi svazcích v letech 1752 až 1778. V této práci popsal 1466 druhů hmyzu, které zobrazil na 238 ilustrovaných listech. Jeho sbírky hmyzu byly uloženy do Švédské akademie věd – dnes Naturhistoriska riksmuseet ve Stockholmu. Byl žákem Linného.

• Tal om nyttan, jsem Insecterne och deras skärskådande, tilskynda oss, ... Stockholm 1744–47.
• Mémoires pour servir à l'histoire des insectes. Grefing & amp; Hesselberg, Stockholm 1752–78.
• Tal, em insecternas alstring. Stockholm 1754. (napisane w latích: 1752– 1778)
• Abhandlungen zur Geschichte der Insecten. Müller & amp; Raspe, Leipzig, Nürnberg 1776– 83 p.m.
• Genera et species insectorum. Crusium, Leipzig 1783 p.m

• Camponotus pennsylvanicus, (Hymenoptera: Formicidae)
• Dermestes maculatus, Coleoptera, 1774.
• Xestobium rufovillosum, Coleoptera, 1774.
• Meconema thalassinum, Orthoptera, 1773 Picture
• Gasterophilus intestinalis, Diptera, 1776.
• Episyrphus balteatus, Diptera, 1776.
• Triatoma rubrofasciata, Hemiptera, 1773.
• Erythrodiplax unimaculata, 1773.
• ANAS tristis,

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles De Geer na slovenské Wikipedii.

• Duncan, James (1804-1861): Introduction to entomolog. Lizars, Edinburgh, 1840.
• Smith, C. N. (Ed.) .: History of entomolog. Palo Alto, Annual Reviews Inc .: p. 95 – 118, p. 99 – 100.
• Pont, AC: 1996, Some reflections on the history of systematic Dipterology. Dipterists Digest, Series 2, 2: 49 – 70.
• Groll, EK [ed.]: 2006, Entomologen der Welt (Biographien, Sammlungsverbleib). Datenbank 2. Version, DEI jim ZALF e. V .: "De Geer Charles": (internet).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles De Geer na Wikimedia Commons
• Biogra Charlese de Geer w Svenskt Biografiskt handlexikon
• Charles de Geer Mémoires pour servir à l'histoire des insectes