Brněnský masiv
Brněnský masiv (též brněnská vyvřelina či brněnský pluton[1]) je geologické těleso vystupující mezi Boskovicemi (na severu) a Miroslaví (na jihu), východně od Boskovické brázdy. Na jeho složení se podílejí zejména granodiority až diority, dále granity, bazické a ultrabazické horniny, aplity, pegmatity, křemenné porfyrity a další. Masiv je kadomského stáří, vznikl asi před 580 Ma. Byl však postižen i variskou orogenezí.[2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o hlubinné magmatické těleso, brněnskou vyvřelinu, které se táhne ve směru severoseverovýchod–jihojihozápad v širokém pruhu v okolí Brna, přibližně od Boskovic k Miroslavi. Má rozlohu asi 525 km² (na povrch vystupuje na ploše asi 220 km²[1]). Pokračuje pravděpodobně skrytě pod mladšími sedimenty do Drahanské vrchoviny a do okolí Olomouce, kde vystupuje v drobných ostrůvcích. Jeho západní hranice je tektonická, po celé délce se tu stýká s kulmem a permokarbonem Boskovické brázdy. Na východě je kryto mladšími sedimenty paleozoika (devon, kulm) a sedimenty tercierními.[4] Je součástí Českého masivu, jeho moravsko-slezské oblasti.
Je tvořen pestrou řadou vyvřelin, obyčejně všesměrně zrnitých, od žul přes granodiority a diority až k bazickým horninám. Bazika tvoří severojižní pruh ve střední části tělesa a zčásti jsou přeměněna. Převládajícími horninami jsou granodiority (amfibolicko–biotitické, v malé míře biotitické, dříve označované jako plagioklasové žuly), křemenné amfibolické diority a diority. Tyto horniny do sebe přecházejí. Dále jsou zastoupena gabra (Kamenný vrch a Ostopovice), z ultrabazik pak hornblendity, pyroxenity (též přeměněné v amfibolity a hadce). Z žilných hornin se vyskytují aplity (též albitické), pegmatity, křemenné porfyrity, vogezity a jiné.[4]
Je předdevonského stáří (transgreduje přes něj devon), podle některých autorů kaledonský, podle jiných prekambrický. Poněvadž prodělal hercynské i kaledonské vrásnění, jsou horniny intenzivně porušeny, podrceny a hydrotermálně přeměněny.[5]
Na řadě míst byl masiv těžen. Použití jako stavební kámen a drtivo. Aktivní lom je v údolí při silnici z Lelekovic do Vranova.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b KREJČÍ, Jan. Geologické a fysickogeografické poměry území města Brna. In: Brno v minulosti a dnes XI. Brno: Archiv města Brna, 1993. Dostupné online. ISBN 80-85048-34-5. S. 132.
- ↑ Brněnský masiv. leporelo.info [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-18.
- ↑ PETRÁNEK, Jan. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 352 s. ISBN 978-80-7075-901-1. S. 36.
- ↑ a b SVOBODA, Josef F. Naučný geologický slovník 1. díl, A–M. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 146.
- ↑ SVOBODA, Josef F. Naučný geologický slovník 1.díl, A–M. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 147.
- ↑ Brněnská vyvřelina - Geologicky pruvodce. www.moravskesvycarsko.cz [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠTELCEL, Jindřich; WEIS, Jaroslav. Brněnský masiv. 1. vyd. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Fakulta filozofická, 1986. 255 s.
- HANŽL, Pavel; MELICHAR, Rostislav; GREGEROVÁ, Miroslava. Geologie Brna a okolí. Brno: Český geologický ústav, 2000. ISBN 80-7075-416-8. S. 14–17.
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
