Bohušov
Zastávka úzkorozchodné železnice Bohušov
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Osoblaha
Obec s rozšířenou působností	Krnov (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′36″ s. š., 17°42′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	381 (2024)[1]
Rozloha	20,70 km²[2]
Nadmořská výška	240 m n. m.
PSČ	793 98
Počet domů	177 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bohušov 15 793 98 Bohušov bohusovurad@tiscali.cz
Starostka	Jarmila Schnaubeltová
Oficiální web: www.bohusov.cz
Bohušov
Další údaje
Kód obce	597201
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohušov (do roku 1950 Fulštejn,^[4] německy Füllstein)^[5] je obec ležící v Moravskoslezském kraji, okrese Bruntál na říčce Osoblaha ve středu Osoblažska. Žije zde 381^[1] obyvatel.

Obec Bohušov sousedí na severu s Osoblahou, na severovýchodě s Polskem (gmina Głubczyce), na jihovýchodě s Rusínem, na jihu se Slezskými Rudolticemi, na jihozápadě s Liptaní a na severozápadě s Dívčím Hradem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 55 km a od krajského města Ostrava 90 km.

Geomorfologicky patří Bohušov k oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen západní část (Dolní Povelice) patří k Jesenické oblasti (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyššími místy obce jsou kopec V Pekle (318 m n. m.) na katastru Nové Vsi a Červený vrch (308/307 m n. m.) u Dolních Povelic, dále Dubský kopec (284 m n. m.) a kopec s hradem Fulštejnem (270 m n. m.) nad Bohušovem.

Území Bohušova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká v četných záhybech ze západu na sever. Přitom postupně přijímá četné přítoky: Liptaňský potok, Povelický potok, Lužnou, Karlovský potok, Hrozovou a Pomezní potok. Na území obce se nacházejí také Bohušovský a Fulštejnský rybník.

Území obce pokrývá z 73,5 % zemědělská půda (65 % orná půda, 7 % louky a pastviny), z 19 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

• Bohušov (k. ú. Bohušov a Kašnice u Bohušova)
• Dolní Povelice (k. ú. Dolní Povelice)
• Karlov (k. ú. Karlov u Bohušova a Nová Ves u Bohušova)
• Ostrá Hora (k. ú. Bohušov)

Vesnice vznikla jako osada pod hradem Fulštejnem, původně se jmenovala Gottfriedsdorf. V roce 1752 byla obec přejmenována na Füllestein. V roce 1945 byla obec přejmenována na Fulštejn a později přejmenována na Bohušov.^[6][7]

• Česky Bohušov (Fulštejn), německy Füllstein ("Gottfriedsdorf"), polsky Bohuszów nebo Boguszów (Fulsztejn, Fulsztein, Fulsztyn).
  • Česky Dolní Mlýn, německy Nieder Mühle.
  • Česky Dubský Mlýn, německy Eichmühle.
  • Česky Fulštejn (1880 Fulštein), německy Füllstein, polsky Fulsztejn (Fulsztein, Fulsztyn).
  • Česky Lesní Mlýn, německy Buschmühle.
  • Česky Závsí, německy Hinterhäusel.
  • Německy Kampeldörfel.
• Česky Dolní Povelice (1869 Dolní Pavlovice), německy Nieder Paulowitz, Niederpaulowitz (1890 Nieder-Paulowitz), polsky Powelice Dolne, Powielice Dolne.
  • Česky Grundek, německy Grundeck, polsky Grundek.
  • Česky Kobernský Mlýn, německy Kawarner Mühle.
• Česky Karlov, německy Karlsdorf, polsky Karłów.
• Česky Kašnice, německy Kaschnitzberg, polsky Kasznica.
• Česky Nová Ves, německy Neudörfel, polsky Nowa Wieś (Nowawioska).
• Česky Ostrá Hora, německy Schärfenberg, polsky Ostra Góra, Ostragóra.
  • Česky Dubský Mlýn, německy Eich Mühle, polsky Dąbski Młyn.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255.^[8] Byla součást panství Herborta z Fulmu, který byl leníkem olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, který dal podnět k obnově sídel na Osoblažsku, které byly zničeny vpádem Mongolů do Slezska a na Moravu. V roce 1855 byla postavena zdejší škola. Po skončení II. světové války v roce 1945 bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo, které nahradili dosídlenci Češi z Valašska a také Češi z Volyně. Později na přelomu 40 až 50. let bylo doplněného obyvatelstvo utečenci z Řecka.^[6]

Anton Seidel (1855–1925), českoněmecký a rakouský politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady.^[9]

Počet obyvatel celé obce Bohušov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^{[8][10][11][12]}

V celé obci Bohušov je evidováno 198 adres: 197 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).^[13] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 172 domů, z toho 107 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Bohušova (včetně Kašnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[8]

V samotném Bohušově je evidováno 102 adres, vesměs čísla popisná.^[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 89 domů (87 v Bohušově, 2 v Kašnici), z toho 60 trvale obydlených.

• Úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha s nádražím Bohušov
• Kostel svatého Martina přestavěný původní gotický kostel je kulturní památkou ČR.^[15]
• Hrad Fulštejn zřícenina hradu z poloviny 13. století je kulturní památkou ČR.^[16]
• Dub u Bohušova, památný strom dub letní (Quercus robur L.) za železničním přejezdem silnice do Ostré Hory ( 50°14′25″ s. š., 17°43′ v. d.) je 22 m vysoký v obvodu měří 460 cm.^[17]
• Socha Panny Marie stojí při čp. 109 pochází z roku 1842 a je kulturní památkou ČR.^[18]
• Socha svatého Jana Nepomuckého se nachází při čp. 131. Kulturní památka ČR.^[19]
• Hrobka rodiny Gebauerových pochází z roku 1892 a je kulturní památkou ČR.^[20]
• Venkovský dům čp. 120. Kulturní památka ČR.^[21]

Jihozápadně od obce se v lese nachází Křížová cesta.

K občanskému vybavení patří základní škola, mateřská škola, obecní úřad s informačním centrem, obchod a pohostinství s kulturním domem, kostel a rekreační areál. Katastrem obce vede mezinárodní cyklotrasa Opavice, na kterou se napojují regionální cykloturistické stezky. Obec má ve vlastním rekreačním areálu 20 chatek. V areálu jsou tenisové kurty, fotbalové hřiště s občerstvením a rybník.

• KOZÁK, Petr; PRIX, Dalibor; ZEZULA, Michal, a kol. Kostel sv. Martina v Bohušově. Bohušov; Ostrava: Obec Bohušov; Národní památkový ústav Ostrava, 2011. 525 s. ISBN 978-80-85034-59-2. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohušov na Wikimedia Commons
• Bohušov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky