Bajč
| Bajč | |
|---|---|
 Budova obecního úřadu | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°55′41″ s. š., 18°12′23″ v. d. |
| Nadmořská výška | 121 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Komárno |
| Tradiční region | Podunajsko |
  Bajč | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 36,48[1] km² |
| Počet obyvatel | 1 262[2] (2023) |
| Hustota zalidnění | 34,38[3] obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ing. František Bachorec |
| Vznik | 1312 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | bajc |
| ocubajc | |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Č. 130 946 54 Bajč |
| Telefonní předvolba | +421-35 |
| PSČ | 946 54 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KN |
| NUTS | 501034 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bajč (maďarsky Bajcs) je obec na Slovensku v okrese Komárno v Nitranském kraji. Má 1 252 obyvatel a nachází se 22 kilometrů severovýchodně od Komárna a 8 kilometrů jižně od Nových Zámků. Bajč leží na železniční trati Nové Zámky-Komárno-Komárom.[4]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]K Bajči patří tyto části obce:
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První osídlení
[editovat | editovat zdroj]Obec Bajč je mimořádně bohatá na archeologické památky. Na místě dnešního Bajče bylo nalezeno osídlení z doby neolitu, lidu s lineární keramikou, téměř 100 hrobů kosterního pohřebiště ze starší doby bronzové, sídliště z Bádenské kultury a raně lengyelské sídliště s keramikou, zdobenou brázděným vpichem a mnohé další památky. V části katastru obce Bajč - Mezi kanály - se nacházela slovanská osada se slovanským pohřebištěm z 6. století. Do Bajče přišli Slované již během jedné z prvních kolonizačních vln na konci 6. století. [5] Dále se našla sídliště z doby halštatské a římské a z 10.-11. století slovenské sídliště. Významná jsou i keltská pohřebiště, slovanské žárové pohřebiště a staromaďarské pohřebiště. Z 11.-12. století pocházejí zbytky základů románského kostela a pohřebiště při zaniklé středověké osadě.
Od 14. století
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Byla jedním z nejdůležitějších majetků Ostřihomského arcibiskupství. Od 16. století si obec od zdejších zemanů najímal arcibiskup. Po bitvě u Moháče přišlo do Bajče nové protestantské učení. Až do roku 1652 kalvinisté bojovali za uznání proti územní správě (stolici) i proti arcibiskupovi. V roce 1652 byla zřízena kalvínská farnost, ale v roce 1672 byli kalvinisté z obce vyhnáni, přestože pravděpodobně tvořili většinu obyvatelstva. Po roce 1685 obec zanikla. V roce 1780 Jozef Batthyány odvodnil rozsáhlé bažiny v okolí a začal s budováním nového zámečku. Podle archivních dokumentů měl Bajč v roce 1813 jen 90 obyvatel, v roce 1890 už 1108. Zámeček vybudovaný v roce 1790 byl v roce 1831 přestavěn na kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Arcibiskup Ján Šimora dal postavit nový letní zámeček. V roce 1865 se Bajč osamostatnil jako obec. V roce 1910 byla vybudována železnice. Na bojištích 1. světové války padlo 38 zdejších obyvatel. V roce 1919 v obci probíhaly boje mezi československou armádou a Rudou armádou Maďarské republiky rad.[6] Dne 23.6.1919 zde padlo devět vojáků z praporu č. 7 Československé domobrany.[7]
Po roce 1918 přešly ostřihomské církevní majetky pod správu apoštolské administratury v Trnavě, která byla pod státní správou. 2. listopadu 1938 byla obec Bajč (na základě první vídeňské arbitráže) připojena k Maďarsku. Na bojištích 2. světové války padlo 38 zdejších obyvatel.[7] Po skončení druhé světové války obyvatelé založili státní statek (1948), který byl jeden z prvních svého druhu na Slovensku. Obec se začala rozvíjet, byl vybudován kulturní dům, dům pracujících, vznikly různé spolky. V tomto období byly v Bajči mnohé významné návštěvy. Po roce 1990 se začala zvyšovat nezaměstnanost, která trvá až dodnes.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Národnostní složení obyvatelstva:
Památky
[editovat | editovat zdroj]Z památek se nedochovalo mnoho, a ty které se zachovaly byly většinou během socialismu přestavěny. K pamětihodnostem patří: římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele z roku 1831, bývalý arcibiskupský zámeček (v dezolátním stavu), některé domy a sýpka vybudovaná ještě Janem Šimorou.
U kostela je památník na počest padlých vojáků vojáků Československé domobrany. Na pomníku jsou jména padlých vojáků.[8]
Před hřbitovem je památník obětem 1. a 2. světové války, který byl postaven v roce 1997 podle návrhu Jozefa Istenese. Reliéf ve středu památníku je dílem sochaře Gyula Maga.[8]
Partnerské obce
[editovat | editovat zdroj]
Nagybajcs, Maďarsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bajč na slovenské Wikipedii.
- ↑ Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK, om7014rr_ukaz: Rozloha (Štvorcový meter).
- ↑ Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) Nastavení: om7101rr_obc: AREAS_SK.
- ↑ Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK.
- ↑ Železničná stanica Bajč. VLAKY.NET [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pavel Dvořák, Stopy dávnej minulosti 3 – Zrod národa, 1. kapitola – Lovci histórie.
- ↑ V těžkých dobách (16/20). Valka.cz [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Dejiny dediny - Oficiálna stránka obce Bajč. www.bajc.sk [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-26.
- ↑ a b Pamiatky - Oficiálna stránka obce Bajč. www.bajc.sk [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-22.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bajč na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
