Astronauti Japonska jsou lidé pocházející z Japonska, kteří prošli kosmonautickým výcvikem. Jsou čtvrtou největší národní skupinou mezi všemi kosmonauty a astronauty. Oddíl profesionálních astronautů působí ve struktuře národní vesmírné agentury JAXA a v současnosti má 6 členů^[1] a 2 kandidáty na astronauty v přípravě.

Příběh letů japonských astronautů začal v roce 1979 americkou nabídkou na účast v programu vědeckých výzkumů v laboratoři Spacelab. Nabídka přinesla ovoce v roce 1984, když NASDA – jeden z předchůdců později založené agentury JAXA – pro misi Spacelab-J stanovila vědecký program a zahájila výběr japonských účastníků letu. Ten vyvrcholil 20. června 1985 vyhlášením jmen tří nových astronautů, jimiž se stali Mamoru Móri, Takao Doi a Čiaki Naitóová. Každý z nich se dvakrát dostal do vesmíru na palubách amerických raketoplánů, jako první Móri s misí Spacelab-J původně plánovanýou na rok 1988, po havárii Challengeru a odložení letů však odsunutou až do roku 1992 (let STS-47).

Prvním Japoncem ve vesmíru se však stal televizní novinář Tojohiro Akijama. Ruská agentura Glavkosmos zřízená v roce 1985 za účelem získávání komerčních partnerů pro sovětské kosmické lety, se 27. března 1989 dohodla s japonskou televizí TBS (Tokyo Broadcasting System) na týdenním letu novináře v kosmické lodi Sojuz na stanici Mir. Ze zaměstnanců televize byli vybráni dva kandidáti, vedle Akijamy také Rjóko Kikučiová, a v říjnu 1989 zahájili přípravu v Hvězdném městečku. Akijama svůj let v Sojuzu TM-11 absolvoval v prosinci 1990, Kikučiová se do vesmíru nikdy nepodívala.

NASA předpokládala japonský modul Kibó v plánované orbitální stanici Freedom, proto v roce 1992 NASDA rozšířila oddíl svých astronautů o Kóiči Wakatu. Když v roce 1996 zahájil výcvik pátý člen oddílu NASDA Sóiči Noguči, nebyla už připravovaným cílem stanice Freedom, ale Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). A další tři astronauti byli pro práci na palubě ISS vybráni v roce 1999,^[2] krátce po skutečném zahájení budování stanice – byli jimi Satoši Furukawa, Akihiko Hošide a Naoko Suminová (později provdaná Jamazakiová). První z japonských astronautů navštívil ISS v říjnu 2000 (Wakata při misi STS-92).

Nedlouho po svém druhém letu v únoru 2000 opustil oddíl Mamoru Móri a v říjnu téhož roku se stal prvním ředitelem Národního muzea vznikajících věd a inovací Miraikan v Tokiu.^[3]

V roce 2003 byly dvě národní výzkumné a vývojové organizace působící v oblasti vesmírných aktivit (NAL založená v roce 1955 a ISAS založená v roce 1964) sloučeny s NASDA do nové národní vesmírné agentury JAXA. Do ní samozřejmě přešel také oddíl astronautů. Nedlouho poté, v roce 2004, byla Čiaki Mukaiová vyslána jako hostující profesorka na Mezinárodní vesmírnou univerzitu (ISU) ve Štrrasburku.^[4]

Pátý výběr astronautů byl zahájen v roce 2008, kdy se od dubna do června sešlo 963 přihlášek.^[5] JAXA výsledky oznámila 25. února 2009^[6] a 1. dubna 2009 oddíl rozšířili civilní pilot Takuja Óniši a podplukovník vojenského letectva Kimija Jui.^[7] Začátkem září 2009 pak agentura dodatečně vybrala třetího nového člena oddílu astronautů, jímž se stal lékař Norišige Kanai.^[8] Vzápětí, k 13. září 2009, z oddílu JAXA odešel Takao Doi a zamířil do Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti ve Vídni.^[9] Naoko Jamazakiová oddíl i agenturu opustila k 31. srpnu 2011, aby se mohla věnovat vědeckému poradenství.^[10]

Šestý a dosud poslední výběr JAXA vyhlásila před koncem roku 2021 a do 4. března 2022 přijímala přihlášky,^[11] jichž se sešlo 4 127.^[12] Jména dvou nových kandidátů na astronauty – Makoto Suwa a Aju Jonedaová – byla zveřejněna 28. února 2023 a oba se k JAXA oficiálně připojili 1. dubna 2023,^[13] Suwa ve svých 46 letech jako nejstarší z deseti finalistů výběru, Jonedaová v 26 letech naopak jako nejmladší.^[12]

K 1. červnu 2022 opustil oddíl astronautů Sóiči Noguči a oznámil, že se chce být dále aktivní ve výzkumu a rád by se zapojil do výcviku dalších generací astronautů.^[14]

Všech 11 astronautů JAXA, kteří uspěli v prvních pěti výběrech, absolvovalo nejméně jeden kosmický let, čtyři vesmír navštívili dvakrát, další dva absolvovali tři lety a rekordmanem je Kóiči Wakata s pěti dokončenými lety. Hned tři z japonských astronautů – Noguči, Hošide a Wakata – patří mezi pouhých 9 návštěvníků vesmíru, kteří své lety absolvovali ve 3 různých typech kosmických lodí. Z nich 7 navíc své lety zakončilo všemi třemi existujícími způsoby, přistáním na ranveji, na souši i do moře, přičemž prvenství Nogučiho v této disciplíně je zapsáno v Guinnessových světových rekordech.^[15]

V roce 2004 se mezi vážnými zájemci o placený kosmický let, které ve spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos zajišťuje společnost Space Adventures, objevil japonský podnikatel Daisuke Enomoto. Koncem roku 2005 podepsal dohodu a v březnu 2006 zahájil přípravu k letu. Měsíc před startem však byl ze zdravotních důvodů vyřazen z posádky a do vesmíru se tak nedostal.

Druhý let komerčního astronauta (vesmírného turisty) z Japonska – a ve skutečnosti hned dvou najednou – se tak odehrál v prosinci 2021. Miliardář Jusaku Maezawa a jeho asistent Jozo Hirano prostřednictvím Space Adventures získali místa v lodi Sojuz MS-20 a 11 dní pobývali pod velením ruského kosmonauta Alexandra Misurkina na Mezinárodní vesmírné stanici jako 20. návštěvní posádka.^[16] Maezawa se navíc chystá na další kosmický let, při kterém by se skupinou umělců měl v kosmické lodi Starship obletět Měsíc při asi šestidenní misi dearMoon.^[17]

V tabulce jsou kurzívou vyznačeny plánované lety, zeleným podbarvením pak současná přítomnost astronauta ve vesmíru.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Astronauti Japonska na Wikimedia Commons
• IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2008-11-22]. Kapitola Япония. Dostupné online. (rusky) 
• Japan Aerospace Exploration Agency [online]. [cit. 2009-01-17]. Kapitola JAXA's Astronauts. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-21. (anglicky)