Ashraf os-Saltaneh^[zápis?] (1863, Kermánšáh – 1914, Mašhad) byla íránská princezna a fotografka v období Kádžárovců, známá jako jedna z prvních íránských fotografek a novinářek. Narodila se na západě země jako dcera tamního guvernéra. Po uzavření manželství v roce 1871 odešla do Teheránu, neměla děti ani práci a věnovala se politickým a kulturním aktivitám. Její manžel E'temâd-ol Saltaneh, kterého všude následovala, vydával četná periodika. Od svého bratrance se naučila fotografovat a učila fotografii další ženy u dvora. Po smrti svého prvního manžela uchovala jeho deník, který pomáhala psát. Ten byl vydán v roce 1966 a poskytuje vhled do dvorního života a osobnosti panovníka v průběhu 19. století.

Ezzat Malek Khanoum^[1][2] se narodila v Kermánšáhu v Íránu v roce 1863.^[3] Její otec byl Emamqoli Mirza Emaddollah, guvernér západního Íránu, který byl synem Mohammada Aliho Mirzy Dowlatshaha.^[4] Byla pravnučkou Fáta Alího Šáha, druhého íránského císaře.^[1] V roce 1871 se stala druhou manželkou Mohammada Hasana Chána E'temad os-Saltaneha^[5] a přestěhovali se spolu do Teheránu.^[3] Její manžel byl vysoce postaveným členem dvora a sloužil jako osobní tlumočník a překladatel šáha Nasira ad-Dín Šáha a poté, co v roce 1887 získal titul E'temad os-Saltaneh^[1], byla jeho manželka obecně známá jako Ashraf os-Saltaneh.^[4]

Ashraf os-Saltaneh dostala typické vzdělání pro členy královského harému, kteří se učili vaření a šití. Studovala také historii a medicínu, vzdala se obvyklých ženských předmětů poezie a hudby a skvěle hrála vrhcáby a šachy. Její manžel ji navíc učil francouzsky a její bratr Soltan Mohammad Mirza ji učil fotografovat.^[6] Byla přítelkyní šáha i jeho nejdůležitější manželky Anis od-Dowleh.^[7][8]

Ashraf os-Saltaneh byla povýšená, pyšná a sebevědomá^[5] a konfrontační, dokonce i k členům královské rodiny.^[7] Její synovec Yaman al-Dowleh ji popsal jako ženu mužnou, netypickou představitelku svého pohlaví.^[7][2] Její původ jí poskytoval spojení v královském harému, což jí umožňovalo přístup k dvorním „drbům a intrikám“, informacím, které byly pro jejího manžela životně důležité při orientaci v politických bojích, a moci, za kterou mohl svým jménem žádat u dvora. Stala se spolehlivou důvěrnicí a stratégem pro E'temad os-Saltaneh.^[5]

Protože Ashraf os-Saltaneh nemohla mít děti, tolerovala vztahy svého manžela s prostitutkami, služebníky a mladými chlapci, pokud nedojde k těhotenství. Věděla, že potomstvo může vést ke snížení její moci povýšením služebníka na vyšší místo v domácnosti, a proto vyžadovala, aby její manžel podrobně popisoval všechna jeho setkání. Ty byly zaznamenány v jeho deníku a navzdory skutečnosti, že E'temad os-Saltaneh zplodil dítě se svou první manželkou, opakovaně v deníku uváděl, že je impotentní, ve snaze uklidnit svou ženu.^[5] V době, kdy byly ženy odděleny od společnosti a podřízeny svým manželům, mělo ženské pohlaví Ashraf os-Saltaneh minimální dopad na její život, což jí umožnilo jednat nezávisle.^[5]

S fotografií seznámil Ashraf os-Saltaneh její synovec Yaman al-Dowleh.^[2][9] V době, kdy zákon zakazoval ženám a mužům jakýkoli kontakt mimo rodinu, přesto pořídila také několik fotografií žen.^[10] Fotografie žen až na několik výjimek spíše pořizovali zahraniční fotografové a ženy u dvora.^[11] Některé z jejích fotografií byly pořízeny uvnitř dvora, pořídila také známou fotografii Nasera al-Dína Šáha. Další fotografie, které vytvořila, byly zahrnuty do deníku jejího manžela. Ashraf os-Saltaneh je všeobecně uznávána jako první fotografka v Íránu^[12][13] a následovaly ji její sestry Azra a Fatemeh, které také fotografovaly u dvora^[12] a slečna Haddad, která fotografovala veřejnost na náměstí Shahpour.^[13]

E'temad os-Saltaneh si vedl podrobný deník o životě u dvora a Ashraf os-Saltaneh byla jedním z mála lidí, kteří k jeho soukromým poznámkám měli přístup. Čas od času jí diktoval události dne a ona za něj dělala denní záznamy.^[14] Saiyed Farid Ghasemi, známý historik se zaměřením na íránský žurnalismus, označil Ashraf os-Saltaneh jako první novinářku v zemi a také první fotografku. Stalo se to hned poté, co objevil devět článků, které publikovala ve spolupráci s E'temadem os-Saltanehem, zatímco její manžel sloužil jako tiskový mluvčí Íránu.^[12] Když její manžel v dubnu 1896 zemřel, zanechal své dokumenty šáhovi, ale když byl o měsíc později zavražděn Naser al-Din Shah Kadžár, Ashraf os-Saltaneh požádala o vrácení deníku.^[15] Ashraf os-Saltaneh se znovu vdala, vzala si Saiyeda Arabia Nayebetulya a přestěhovala se do Mašhadu.^[9] V roce 1903 jí nový Šáh Muzaffaruddín vrátil deník, který u ní zůstal až do její smrti.^[15]

Ashraf os-Saltaneh zemřela v roce 1914 v Mašhadu a byla pohřbena v mauzoleu v Dara al-Sidah.^[9] Deník svého prvního manžela uložila do knihovny svatyně imáma Rezy v Mašhadu. V roce 1966 byl deník publikován. Deník, který poskytoval informace nejen o kulturním a politickém životě Íránu v 19. století^[5], ale také intimní nahlédnutí do „života a osobnosti vládce – Nasera od-Din Shaha“.^[15] Osm let od smrti fotografky sepsal její životopis sultán Ahmad Dowlatshāhi Yamin-od-Dowle.^[3]

• 
  Princezna Anis al-Dawla a její dvůr, pravděpodobně fotografovala Ashraf os-Saltaneh, 1870–1880
• 
  Princezna Fakhr-ol-Dowleh a její sestra Forouq-ol-Dowleh dcery Nasser al-Din Šáha Kadžára, fotografoval pravděpodobně Násir ad-Dín Šáh
• 
  Kadžárská kurtizána kouří vodní dýmku, fotografie ruského fotografa Antona Sevrjugina, asi 1900
• 
  Princezna Beygom Khanoum Kadžár
• 
  Žena šlechtického původu na kole, dynastie Kadžárovců
• 
  Íránská žena, dynastie Kadžárovců
• 
  Íránská žena, dynastie Kadžárovců

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ashraf os-Saltaneh na anglické Wikipedii.

• حسامی (HESAMI), مهدی (Mehdi). عکاسی و زنان عکاس در دوره قاجار. همکاران. Summer 2016, roč. 8, čís. 30–31, s. 1–16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16. 11. 2017. ISSN 2008-451X. (Persian) 
• KIA, Mehrdad. Inside the Court of Naser od-Din Shah Qajar, 1881–96: The Life and Diary of Mohammad Hasan Khan E'temad os-Saltaneh. Middle Eastern Studies. Leden 2001, roč. 37, čís. 1, s. 101–141. ISSN 0026-3206. JSTOR 4284141. (anglicky) 
• NAMEGHI, Khadijeh Mohammadi; PÉREZ GONZÁLEZ, Carmen. From Sitters to Photographers: Women in Photography from the Qajar Era to the 1930s. History of Photography. Leden 2013, roč. 37, čís. 1, s. 48–73. ISSN 0308-7298. DOI 10.1080/03087298.2012.718142. (anglicky) 
• NASHAT, G. Anīs-Al-Dawla [online]. New York City, New York: Encyclopædia Iranica, 30. 12. 2012 [cit. 2018-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17. 11. 2018. (anglicky) 
• SCHEIWILLER, Staci Gem, 2016. Liminalities of Gender and Sexuality in Nineteenth-Century Iranian Photography: Desirous Bodies. New York, New York: Taylor & Francis. Dostupné online. ISBN 978-1-315-51212-9. 
• اشرف السلطنه هم عکاس و هم روزنامه‌نگار. Iran Evening News. Teherán, Írán: 4. 10. 2014, čís. 5777. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9. 12. 2018. (Persian) 
• نخستین عکاس ایران را بشناسید [online]. Teherán, Írán: Fars News Agency, 11. 1. 2014 [cit. 2018-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9. 12. 2018. (Persian) 
• "عزت ملک‌ خانم"اولین خبرنگار ایرانی+ عکس [online]. Teherán, Írán: National Center for Young Journalists, 9. 8. 2015 [cit. 2018-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8. 12. 2018. (anglicky) 

• Fotografie v Íránu