For faster navigation, this Iframe is preloading the Wikiwand page for Ariane 6.

Ariane 6

Ariane 6
Navrhované varianty Ariane 6: A62 (vlevo) a A64 (vpravo)
Navrhované varianty Ariane 6: A62 (vlevo) a A64 (vpravo)
Země původuEvropská unie Evropa
Rodina raketAriane
VýrobceArianeGroup
Účelstředně těžká nosná raketa
Rozměry
Výška63 m
Průměr5,4 m
Hmotnost530 000 - 860 000 kg
Nosnost
na LEOA64: 20 000 kg
A62: 10 350 kg
na GTOA64: 12 000 kg
A62: 4 500 kg
Únikovou rychlostA64: 8 500 kg (translunární)
A62: 3 000 kg (translunární)
Historie startů
Statusv provozu
KosmodromGuyanské kosmické centrum
Celkem startů1
Úspěšné starty1
První start9. července 2024
Pomocné motory – P120C
Počet2 (A62) nebo 4 (A64)
Tah4 500 kN
PalivoHTPB, ChA, Al
První stupeň  – centrální stupeň
MotorVulcain 2.1
Tah1 370 kN
PalivoLH2 / LOX
Druhý stupeň  – druhý stupeň
MotorVinci
Tah180 kN
PalivoLH2 / LOX

Ariane 6 je nosná raketa vyvíjená společností ArianeGroup pro Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Je součástí série kosmických nosných raket Ariane a má nahradit typ Ariane 5. Jako středně těžký nosič srovnatelný s raketou Atlas V nebo Falcon Heavy má být schopna dopravit náklad až na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Raketa poprvé odstartovala 9. července 2024.

Oproti Ariane 5 by měla být při pravidelném provozu o polovinu levnější a umožňovat dvakrát vyšší frekvenci startů.[1]

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Ariane 6 má dva raketové stupně, oba jsou poháněné motory na kapalný vodík a kapalný kyslík. První stupeň je vybaven vylepšenou verzí motoru Vulcain, který již byl použit na Ariane 5, který hoří od začátku letu a má vynést raketu za deset minut do výšky asi 100 kilometrů.[1] Druhý stupeň má nově navržený motor Vinci, který má být schopen dopravit náklad na různé oběžné dráhy v rámci jednoho letu. Většinu počátečního tahu při startu zajišťují raketové boostery P120 na tuhé palivo připojené k prvnímu stupni.

Závěrečný návrh rakety byl vybrán ESA v prosinci 2014. První zkušební let byl původně plánován na rok 2020 a několikrát odložen,[2] podle odhadu z podzimu 2022 k němu mělo dojít ve 4. čtvrtletí 2023,[3] pak byl tento termín posunut na červen 2024.[4] V květnu 2024 pak ESA upřesnila, že se pro premiéru nové rakety počítá s prvními dvěma týdny července 2024.[5] První start proběhl 9. července 2024.[6]

Raketa by měla vynášet mj. satelity systému Galileo, [7] třetí generace série satelitů Meteosat[8] nebo sondu Plato.[9] Při prvním letu bylo vypuštěno 9 minisatelitů CubeSat.[6]

Na vývoji rakety se podílela i česká firma Aerotech Czech,[10] která vyrábí součásti palivového systému rakety.[11][12] Další česká firma, která se podílí na výrobě dílů pro raketu je klatovská ATC Space. [13]V jejich závodě probíhá výroba hliníkových částí plášťů pomocných urychlovacích motorů P120. Jedná se o spodní prstenec s úchytem k centrálnímu stupni a vrchní prstenec se skosenou hranou[14]. Dále se zde vyrábějí některé hliníkové díly na centrální stupeň nosiče. Na pozemním segmentu je osazen deflektor spalin, což je rozměrná ocelová konstrukce o hmotnosti 650 tun, která má za úkol odvádět spaliny od startující rakety. Výrobu deflektoru provedla firma MCE Slaný[15]. V roce 2021 byly realizovány testy spodní nosné části pomocných motorů ve zkušebnách Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze Letňanech.[16]

Vývoj rakety stál asi 3,9 mld. eur.[3]

Raketa má mít dvě varianty:

  • Ariane 62 - dva boostery P120, určená hlavně pro vědecké a státní mise, s nosností až 4,5 t na GTO a 10,35 t na LEO,
  • Ariane 64 - čtyři boostery P120, určená hlavně pro komerční mise s možností vynesení dvou satelitů najednou, s nosností až 11,5 t na GTO a 21,5 t na LEO.

Zvažuje se také vylepšení Block 2, které by mělo spočívat ve vylepšení boosterů P120 a motorů Vinci, které by mělo umožnit zvýšit nosnost na LEO o 3 tuny.[3]

První lety

[editovat | editovat zdroj]

První, testovací let rakety se uskutečnil 9. července 2024 z Guyanské kosmické centrum ve Francouzské Guyaně. Vlastní start proběhl v pořádku a podařilo se také vypustit devět malých satelitů CubeSat.[6] Jedním z vypuštěných CubeSatů byla i slovenská družice GRBBeta[17] slovenské soukromé společnosti Spacemanic. Náklad byl tvořen také vědeckými experimenty, které byly pevně spojeny s druhým stupněm nosiče. Například YPSat byl vyvinut studenty a jeho úkolem bylo vyfotit a natočit odhození aerodynamického krytu a pak vypouštění jednotlivých CubeSatů. Poslední část nákladu tvořila dvě experimentální návratová pouzdra, která měla ověřit nové technologie.

Po sérii testů se však nepodařilo obnovit provoz pomocné jednotky APU,[18] která se stará o správné zásobování motoru horního stupně palivem.[19] Proto nemohl být tento stupeň naveden k zániku v atmosféře (cílem tohoto manévru mělo být snížení množství existujícího kosmického smetí na zemské oběžné dráze). Bylo zrušeno také vypuštění dvou návratových pouzder.

  1. a b Kosmický program Ariane 6. www.atc-space.cz [online]. ATC SPACE s.r.o. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  2. ESA requests €230 million more for Ariane 6 as maiden flight slips to 2022. SpaceNews [online]. 2020-10-29 [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c FOUST, Jeff. Ariane 6 first launch slips to late 2023 [online]. 2022-10-19 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. FOUST, Jeff. ESA sets mid-2024 date for first Ariane 6 launch [online]. 30 November 2023 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  5. FOUST, Jeff. Ariane 6 inaugural launch planned for first half of July [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c KARLÍK, Tomáš. Evropská raketa Ariane 6 dokončila první let. ČT 24 [online]. Česká televize, 2024-07-09 [cit. 2024-07-10]. Dostupné online. 
  7. FOUST, Jeff. Falcon 9 leading candidate to launch European science mission [online]. 2022-10-18 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MTG-S 1, 2 (Meteosat 13, 16 / Sentinel 4A, 4B). Gunter's Space Page [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ESA Science & Technology - Planet-hunting eye of PLATO. sci.esa.int [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  10. FRYDRYŠEK, Milan. ČR se bude podílet na přípravě rakety Ariane 6. Dopravní noviny [online]. 2.8.2016 [cit. 2018-09-21]. Dostupné online. 
  11. Od montoven mezi elitu. České firmy se uchytily ve vesmírném programu. iDNES.cz [online]. 2018-11-07 [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. 
  12. ATC SPACE s.r.o. | Výrobce komponent pro kosmické aplikace. www.atc-space.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  13. Další česká stopa na Ariane 6 [online]. 2020-11-16 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. 
  14. ATC SPACE s.r.o. | Výrobce komponent pro kosmické aplikace. ATC SPACE s.r.o. [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. MCE-Slany. www.mce-slany.com [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. 
  16. Výzkumný a zkušební letecký ústav. Ve VZLÚ probíhají zkoušky části rakety Ariane 6 | VZLÚ... národní centrum pro letectví a vesmír [online]. Praha: VZLU, a.s. [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  17. GRBBeta. Gunter's Space Page [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. MAJER, Dušan. Ariane 6 byla úspěšná až na malou kaňku v závěru. Kosmonautix.cz [online]. 2024-07-10 [cit. 2024-07-11]. Dostupné online. 
  19. GEMBEC, Martin. 29. vesmírný týden 2024. Astro.cz [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
{{bottomLinkPreText}} {{bottomLinkText}}
Ariane 6
Listen to this article

This browser is not supported by Wikiwand :(
Wikiwand requires a browser with modern capabilities in order to provide you with the best reading experience.
Please download and use one of the following browsers:

This article was just edited, click to reload
This article has been deleted on Wikipedia (Why?)

Back to homepage

Please click Add in the dialog above
Please click Allow in the top-left corner,
then click Install Now in the dialog
Please click Open in the download dialog,
then click Install
Please click the "Downloads" icon in the Safari toolbar, open the first download in the list,
then click Install
{{::$root.activation.text}}

Install Wikiwand

Install on Chrome Install on Firefox
Don't forget to rate us

Tell your friends about Wikiwand!

Gmail Facebook Twitter Link

Enjoying Wikiwand?

Tell your friends and spread the love:
Share on Gmail Share on Facebook Share on Twitter Share on Buffer

Our magic isn't perfect

You can help our automatic cover photo selection by reporting an unsuitable photo.

This photo is visually disturbing This photo is not a good choice

Thank you for helping!


Your input will affect cover photo selection, along with input from other users.

X

Get ready for Wikiwand 2.0 🎉! the new version arrives on September 1st! Don't want to wait?