Antonín Obletter
| Antonín Obletter | |
|---|---|
| Narození | 11. května 1761 Olomouc |
| Úmrtí | 20. prosince 1805 (ve věku 44 let) Olomouc |
| Povolání | zvonař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Antonín Jan Alois Obletter (11. května 1761, Olomouc – 20. prosince 1805, Olomouc) byl zvonařem v Olomouci.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl prvorozeným synem olomouckého zvonaře a puškaře Valeriuse Oblettera (1717–1782). Vyučil se zvonařskému řemeslu v Bratislavě v letech 1779–1782 u zvonaře Jana Augustína Christeliho. V roce 1874 byl přijat za měšťana Olomouce a v roce 1785 se oženil s Aloisií, dcerou vojenského chirurga Benische z Valašského Meziříčí.
Po smrti svého otce odkoupil jeho dílnu v roce 1786 od dědiců za částku 2 450 zlatých. Dílna se nacházela ve Ztracené ulici čp. 270.
Antonín Obletter zemřel ve věku 45 let dne 20. prosince 1805 v Olomouci na zánět střev.[1][2][3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Antonín Obletter byl klasicistní zvonař, který lil zvony v období 1779 až 1805.[1] Z jeho díla se dochovaly většinou malé zvony, velké padly za oběť válečným rekvizicím.
Seznam zvonů (neúplný) podle zdrojů[1][3][4]
- 1779 Moravičany
- 1785 Oskava, 90 liber
- 1786 Protivanov
- 1790 Žlutava
- 1790 Týn nad Bečvou, Napajedla
- 1791Topolany, zvonice
- 1791 Tršice, zvonička[5]
- 1791 Sovinec, Kostel svatého Augustina (rekvizice 1916)
- 1792 Sovinec, Kostel svatého Augustina, zvon sv. Magdalény rekvizice 25. září 1917
- 1795 Velká Štáhle, kostel Nejsvětější Trojice, zvony zničeny při požáru v roce 1860
- 1794 Řešov, kostel sv. Kateřiny rekvizice 17. 9. 1916
- 1795 Velká Šťáhle, kostel Nejsvětější Trojice, zvony zničeny při požáru v roce 1860
- 1796 Protivanov (dva zvony)
- 1793 Myslechovice
- 1800 Přerov, muzeum
- 1801 Dětřichov nad Bystřicí, zvon sv. Jiří, rekvizice 1916
- 1802 Radotín (Přerov), kaple Panny Marie[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d LEOŠ, Mlčák. Zvony na Moravě a ve Slezsku = Die Glocken in Mähren und Schlesien. Vydání první. vyd. Olomouc: [s.n.], 2014. 295 s. ISBN 9788090484726, ISBN 8090484727. OCLC 953738796 S. 199–200.
- ↑ INDRA, Bohumír. Zvonaři v Olomouci od poloviny 17. do 2. ploviny 19. století. Časopis Slezského muzea. Čís. série B, 27-1978, s. 154.
- ↑ a b Vlastivědné muzeum Jesenicka a Growka, Květoslav, ed. VII. svatováclavské česko-polsko-německé setkání v Jeseníku 2007: historický seminář na téma církevní život v dějinách Jesenicka: sborník referátů. Jeseník: Vlastivědné muzeum Jesenicka, 2007. 156 s. ISBN 978-80-86388-56-4.
- ↑ DOKLÁDALOVÁ Pavlína, Epigrafické památky na Rýmařovsku. Brno 2006. Dostupné online
- ↑ Zákřov - Obec Tršice. www.trsice.cz [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Naučná stezka | obecradotin.cz. www.obecradotin.cz [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LEOŠ Mlčák, Zvony na Moravě a ve Slezsku = Die Glocken in Mähren und Schlesien. Vydání první, Olomouc, 2014 ISBN 9788090484726, ISBN 8090484727
Související články
[editovat | editovat zdroj]
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
