Altaj Алтай
Pohled na město Altaj
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°26′31″ s. š., 84°9′43″ v. d.
Časové pásmo	UTC+06:00
Stát	Kazachstán Kazachstán
Oblast	Východokazachstánská
Okres	Altajský okres
Altaj
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	39 977 (2013)
Etnické složení	Rusové, Kazaši, Tataři, ostatní
Náboženské složení	pravoslaví, islám
Správa
Starosta	Larisa Grechušnikova
Vznik	1791
Oficiální web	akimzyrian.gov.kz
Telefonní předvolba	+7 72335
PSČ	070800
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Altaj (kazašsky: Алтай, do 3. ledna 2019 Zyrjanovsk) je město regionálního významu v Kazachstánu, okresní město altajského okresu ve Východokazachstánské oblasti. V roce 2019 zde žilo 36 116 obyvatel.^[1]

Altaj leží východně od Usť-Kamenogorska v mezihorské kotlině Altaje při řece Berjozovce nedaleko jejího soutoku s Buchtarmou. Městem protékají Vtoruška a Masljanka, které dříve byly hlavními zásobárnami pitné vody pro město.

Po rozpadu SSSR přišel prudký demografický pokles obyvatelstva ve městě. V roce 1973 žilo ve městě 55 tis. obyvatel (většinou Rusů)^[2], v roce 2019 to bylo již jen 36 116 obyvatel a počet stále klesá, hlavně kvůli emigraci Rusů do Ruska. Město je silně ovlivněno rusky - jak vzhledem, stavbami tak způsobem života svých obyvatel. 80 % obyvatel tvoří Rusové, Kazaši jen 13 % a 2,17 % jsou Tataři. Z dalších národností jsou zde Němci, Ukrajinci a Bělorusové.

V roce 1791 ruský hornický mistr Gerasim Grigorjevič Zyrjanov objevil na místě dnešního města Altaje rudy bohaté na zlato a stříbro. Prováděl geologický průzkum okolí a otevřel první doly, kde začala těžit jeho skupina 23 ruských horníků. Horníci si vybudovali poblíž dolů první chatrče a tím byl položen základ Zyrjanovské osady, pojmenované po svém zakladateli. Příchod podzimních dešťů a studeného počasí měl za následek onemocnění většiny prvních obyvatel včetně Zyrjanova, který v září 1791 zemřel.

V dalších letech sem přicházeli noví horníci a jejich rodiny. Do deseti let zde byla vytěžena tuna stříbra.

V roce 1833 byla otevřena v osadě první hornická nemocnice. V roce 1834 vznikla místní pošta a telegrafní úřad. V roce 1852 byl v osadě postaven první kamenný kostel.

21. března 1937 byla osada povýšena na sídlo městského typu, v tu dobu zde žilo téměř 16 tis. obyvatel, většinou Rusů. Ve stejném roce vznikla nová dvoupatrová nemocnice s terapeutickým, chirurgickým, porodním a infekčním oddělením.

V roce 1940 byla postavena nová základní škola.

17. ledna 1941 byla obec rozhodnutím Nejvyššího sovětu Kazašské SSR povýšena na město.

V letech 1941-1944 ve městě fungovalo evakuované Státní divadlo hudebního dramatu z Poltavy.

V poválečném období až do 80. let 20. století se město rychle rozvíjelo díky rozvoji těžby polymetalických rud. Byly budovány nové bytové domy, nová sídliště. Ve městě vznikaly střední školy a jedna vysoká škola.

Po rozpadu SSSR přišel krach většiny místních dolů a hutních závodů, nezaměstnanost a ekonomická recese vedla k emigraci cca 20 tisíc obyvatel.

Dekretem prezidenta Kazachstánu ze dne 3. ledna 2019 bylo město Zyrjanovsk přejmenováno na město Altaj.^[3]

Těžba byla vždy základem ekonomiky města. První doly byly otevřeny v roce 1791 se založením hornické osady. V roce 1892 byla v osadě na řece Berjozovce založena první průmyslová vodní elektrárna v Ruském impériu.

V současnosti se ve městě těží stříbro, zlato, olovo, zinek a měď.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Алтай (город, Казахстан) na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Altaj na Wikimedia Commons