Alexej Kozlov (filozof)
 | |
| Narození | 20. února 1831 Moskva |
|---|---|
| Úmrtí | 12. března 1901 (ve věku 70 let) Petrohrad |
| Alma mater | Historicko-filologická fakulta Moskevské univerzity |
| Vlivy | Gustav Teichmüller |
| Vliv na | Jevgenij Bobrov, Sergej Askoldov, Nikolaj Losskij, Nikolaj Berďajev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexej Alexandrovič Kozlov (rusky Алексе́й Александрович Козло́в; 8. únorajul./ 20. února 1831greg. Moskva – 27. únorajul./ 12. března 1901greg. Petrohrad) byl ruský filozof a publicista, jeden z hlavních představitelů filozofie personalismu v Rusku.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Alexej Kozlov byl nemanželský syn statkáře Puškina a jeho nevolnice. Studoval na Moskevské univerzitě v letech 1850–1856. V mladí se nadšeně zabýval francouzským socialismem Fouriera a Lerouxa a určité sympatie k němu si uchoval až do konce života. Spokojeně řídil hospodářství svého tchána a filozofii se nezabýval. Vše začalo, až když se mu ve věku čtyřiceti let náhodou dostala do ruky Frauenstädtova kniha o Schopenhauerovi. Pro Schopenhauera a pak Hartmanna se pak nadchl natolik, že začal filozofii pečlivě studovat. Začal vydávat filozofické práce a dokonce se v letech 1876–1886 stal profesorem Kyjevské univerzity. Pak ale onemocněl hemiplegií, když předtím trpěl krvácením do mozku. Proto byl nucen odejit do výslužby a usadil se v Petrohradě, kde ve své filozofické práci pokračoval.[2]
Filozofie
[editovat | editovat zdroj]Kozlovův filozofický systém má charakter personalismu a je blízký názorům leibnicisty Teichmüllera, který byl profesorem Dorpatské univerzity.[2] Podle názoru A. Kozlova je nám vztah mezi duchovnem a materiálnem nedostupný, materiální předměty jsou pouze konvenční znaky a symboly duchovních monád. Stoupenec teorie panpsychismu, Kozlov tvrdil, že základ světa tvoří množství psychických substancí neboli duchovních prvků — monád. Tyto duchovní prvky nejsou samostatné, ale řídí se vyšším duchovním principem neboli nejvyšším psychickým subjektem, tj. Bohem.[1] Ve svém článku Vědomí Boha a poznání Boha (rusky Сознание Бога и знание о Боге. Воспоминание об онтологическом доказательстве) tvrdí Kozlov, že Bůh je bytost, kterou si uvědomujeme stejně bezprostředně, jako si uvědomujeme vlastní já.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Козлов, Алексей Александрович (философ) na ruské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LOSSKIJ, Nikolaj, 2004. Dějiny ruské filosofie (původním názvem: История русской философии). Překlad : Alan Černohous. 1. vyd. Olomouc, Velehrad: Refugium Velehrad-Roma. 663 s. ISBN 80-86715-26-4. Kapitola "Kozlov Alexej Alexandrovič", s. 249–252.
- ŠČIPANOV, I. J., 1976. Personalismus. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 530–531.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Колубовский Я. Heslo v encyklopedickém slovníku Brockhause a Jefrona (rusky)
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
