Ada (Srbsko)
| Ada | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°48′5″ s. š., 20°7′20″ v. d. |
| Nadmořská výška | 80 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Srbsko |
  Ada | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 228,6 km² |
| Počet obyvatel | 10 547 (2002) |
| Hustota zalidnění | 46,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | ada |
| Telefonní předvolba | 024 |
| PSČ | 24430 |
| Označení vozidel | KI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ada (v srbské cyrilici Ада) је město v severozápadní části Vojvodiny, na severu Srbska. Administrativně spadá pod Severobačský okruh. V roce 2011 mělo město 9564 obyvatel. Město se rozkládá v rovinaté krajině Panonské pánve, na břehu řeky Tisy, za lužním lesem, který jej obklopuje. Protéká ním také Budžský potok (Budžak). Většina obyvatel města (cca 2/3) je maďarské národnosti, druhou nejpočetnější etnickou skupinou zde jsou Srbové.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město bylo poprvé připomínáno v 1694 pod názvem Ostrovo.[1] V roce existovalo 1748 jako sídlo na Vojenské hranici mezi Uherskem a Osmanskou říší. Svůj název má podle ostrova (Ada, podobně jako např. Ada Ciganlija v Bělehradě a je tureckého původu). V témže roce zde žilo 178 osob, většinou hraničníků.
V roce 1854 zachvátil město Ada velký požár, kterému padlo za oběť několik set domů.
V roce 1883 získala Ada od rakousko-uherské monarchie titul města a právo mít vlastní erb. Roku 1908 zde byla postavena elektrárna a o dva roky později získala Ada veřejné elektrické osvětlení.
Roku 1889 byla zavedena do Ady železniční trať, později na ní byla osobní doprava přerušena.
Do druhé světové války zde žila židovská obec čítající několik set lidí. Válku zde přečkaly jen dvě židovské rodiny.
V roce 2010 byl dokončen silniční most přes řeku Tisu.[2]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]V Adě již dlouho existuje společnost s názvem Potisje, která vyrábí díly pro strojní zařízení, dále potom firma Agrometal, která se zabývá výrobou součástek pro zemědělské stroje, konzervárna Zora a textilní závod.
Sport a rekreace
[editovat | editovat zdroj]Na břehu řeky se nachází sportovní centrum „Adica“ s otevřeným bazénem, fotbalovým a tenisovým hřištěm a různými dalšími sportovišti.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Mátyás Rákosi (1892–1971), maďarský premiér
- Gábor Szarvas, maďargský lingvista, měl ve městě svoji pamětní desku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Ada, s. 1. (srbština)
- ↑ Spojili se Banat i Bačka – Proradio most preko Tise u Adi vredan 2,2 milijarde dinara. ICR. Dostupné online [cit. 2023-05-24]. (srbština)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ada na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
