8. ústřední výbor Komunistické strany Číny (čínsky pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìbājiè Zhōngyāng Wěiyuánhuì, znaky zjednodušené 中国共产党第八届中央委员会) byl nejvyšší orgán Komunistické strany Číny v letech 1956–1969, mezi VIII. a IX. sjezdem. Na VIII. sjezdu pořádaném v září 1956 jeho delegáti zvolili ústřední výbor o 97 členech a 73 kandidátech.^[1] Během svého funkčního období se výbor sešel dvanáctkrát, poprvé v závěru sjezdu, kdy zvolil užší vedení strany – 8. politbyro a jeho stálý výbor včetně předsedy a místopředsedů ÚV a 8. sekretariát. Na 11. zasedání v srpnu 1966 bylo, v podmínkách počínající kulturní revoluce, podstatně zrevidováno složení užšího stranického vedení, stálého výboru politbyra. Na posledním, dvanáctém, zasedání v říjnu 1968 členové ÚV rozhodli o svolání IX. sjezdu a vyloučili ze strany nejvýznamnější oběť kulturní revoluce, Liou Šao-čchiho, hlavu státu a do roku 1966 muže číslo dvě ve straně.

Pořadí podle počtu hlasů při volbě.

Členové ústředního výboru zvolení na VIII. sjezdu 25. září 1956:

Na 5. zasedání ústředního výboru 25. května 1958 byli převedeni z kandidátů na členy ÚV Jang Sien-čen a Wang En-mao.

Na 11. zasedání 1.–12. srpna 1966 bylo převedeno šest kandidátů na členy ÚV: Jang Te-č’, Wej Kuo-čching, Luo Kuej-po, Čang Ťing-wu, Sie Ťüe-caj a Jie Fej.

Na 12. zasedání ústředního výboru 13.–31. října 1968 bylo převedeno deset kandidátů na členy ÚV: Chuang Jung-šeng, Sü Š’-jou, Čchen Si-lien, Čang Ta-č’, Chan Sien-čchu, Pchan Fu-šeng, Liou Ťien-sün, Liou C’-chou, Wu Te a Li Ta-čang.

Kandidáti ústředního výboru zvolení na VIII. sjezdu 26. září 1956:

Na 5. zasedání ústředního výboru 25. května 1958 bylo zvoleno 25 nových kandidátů ÚV:

1. zasedání 28. září 1956 v Pekingu

Zvoleno užší vedení strany: 8. politbyro sestavené ze sedmnácti členů – Mao Ce-tung, Liou Šao-čchi, Čou En-laj, Ču Te, Čchen Jün, Teng Siao-pching, Lin Piao, Lin Po-čchü (zemřel v květnu 1960), Tung Pi-wu, Pcheng Čen, Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963), Čchen I, Li Fu-čchun, Pcheng Te-chuaj, Liou Po-čcheng, Che Lung, a Li Sien-nien – a šesti kandidátů – Ulanfu, Čang Wen-tchien, Lu Ting-i, Čchen Po-ta, Kchang Šeng a Po I-po. K běžnému řízení strany vybral ze členů politbyra šestičlenný stálý výbor, který se skládal z předsedy ÚV Mao Ce-tunga, čtyř místopředsedů ÚV – Liou Šao-čchiho, Čou En-laje, Ču Teho a Čchen Jüna – a Teng Siao-pchinga, který jako generální tajemník stanul v čele 8. sekretariátu ústředního výboru. Členy sekretariátu byli zvoleni kromě Tenga ještě Pcheng Čen, Wang Ťia-siang, Tchan Čen-lin, Tchan Čeng, Chuang Kche-čcheng a Li Süe-feng, kandidáty pak Liou Lan-tchao, Jang Šang-kchun a Chu Čchiao-mu.^[1]

2. zasedání 10.–15. listopadu 1956 v Pekingu

Liou Šao-čchi podal zprávu o Suezské krizi a antikomunistických vzpourách v Maďarsku a Polsku; Čou En-laj přednesl zprávu o ekonomickém plánu z roku 1957; Čchen Jün referoval o situaci v zásobování potravinami. Mao Ce-tung přednesl závěrečnou řeč zaměřenou na vztahy se Sovětským svazem a na podporu Stalinova odkazu.

3. zasedání 20. září – 9. října 1957 v Pekingu

Teng Sao-pching přednesl zprávu o kampani proti pravičákům, o státní správě a rozvoji zemědělství měl projev Čchen Jün, Čou En-laj informoval o pracovním pojištění. Poprvé byl nastíněn Velký skok vpřed.

4. zasedání 3. května 1958 v Pekingu

Schválena zpráva určená pro druhé zasedání VIII. sjezdu v květnu 1958 a rezoluce k setkání komunistických a dělnických stran v Moskvě roku 1957.

5. zasedání 25. května 1958 v Pekingu

Řešeny organizační otázky po skončení druhého zasedání VIII. sjezdu. Ústřední výbor zvolil: Lin Piaa místopředsedou ÚV a členem stálého výboru politbyra; Kche Čching-š’a, Li Ťing-čchüana a Tchan Čen-lina do politbyra; do sekretariátu Li Fu-čchuna a Li Sien-niena. Náhradou za zemřelé byli dva kandidáti ÚV převedeni mezi členy; dále bylo vybráno 25 nových kandidátů ÚV.

6. zasedání 28. listopadu – 10. prosince 1958 ve Wu-čchangu

Potvrzeno rozhodnutí politbyra (na rozšířeném zasedání v srpnu 1958) o zřizování lidových komun, upraveny podmínky jejich fungování; zrevidovány cíle velkého skoku (z 30 na 20 milionů tun snížen plán na výrobu oceli). Mao Ce-tung oznámil, že na jarním prvním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců druhého volebního období nebude usilovat o znovuzvolení do úřadu předsedy ČLR a přenechá tuto pozici Liou Šao-čchimu.

7. zasedání 2.–5. května 1959 v Šanghaji

Zasedání se věnovalo ekonomickým a organizačním otázkám, v souvislosti s nadcházejícím jednáním Všečínského shromáždění lidových zástupců nového volebního období. Referovali Po I-po, Li Sien-nien, Teng Siao-pching a Li Fu-čchun. Projednán ekonomický plán na rok 1959, stav a reformy lidových komun, návrhy na obsazení státních orgánů.

8. zasedání 2.–16. srpna 1959 v Lu-šanu

Pokračování debaty o stavu venkova z červencové Lušanské konference provinčních a centrálních funkcionářů, záměr posunout rozhodování o zemědělských pracích na místní úrovni z lidových komun na nižší úroveň (brigád). Pcheng Te-chuaj za kritiku politiky Velkého skoku označen za kontrarevolucionáře a odvolán z funkcí. S ním odvoláni také Chuang Kche-čcheng a Čang Wen-tchien.

9. zasedání 14.–18. ledna 1961 v Pekingu

Čchen Jün referoval o hospodářském plánu na rok 1961, ústup od politiky Velkého skoku. Teng Siao-pching podal zprávu o setkání zástupců komunistických stran v Moskvě roku 1960. Zřízena regionální byra ÚV.

10. zasedání 24.–27. září 1962 v Pekingu

V hospodářských otázkách setrvání u politiky „zemědělství je základ“ přijaté předchozím zasedáním. Příznakem Mao Ce-tungova obratu k radikálnější politice byl jeho útok na „moderní revizionismus“ a obrácení pozornosti k třídnímu boji.

Sekretariát doplnili Lu Ting-i, Kchang Šeng a Luo Žuej-čching.

11. zasedání 1.–12. srpna 1966 v Pekingu

Zasedání podpořilo Kulturní revoluci; Mao vyslovil „nadšenou podporu“ Rudým gardám.

Radikálně změněno složení vrcholných stranických orgánů: Lin Piao zaujal pozici druhého muže strany, zatímco Liou Šao-čchi klesl z druhého až na osmé místo ve stranické hierarchii. Už v květnu byli odvoláni z politbyra anebo sekretariátu Lu Ťing-i, Luo Žuej-čching, Pcheng Čen a Jang Šang-kchun, na zasedání pak i Ulanfu. Zvoleno šest nových členů politbyra (Tchao Ču, Čchen Po-ta, Kchang Šeng, Sü Siang-čchien, Nie Žung-čen a Jie Ťien-jing) a tři kandidáti (Li Süe-feng, Sie Fu-č’ a Sung Žen-čchiung). Sekretariát doplnili v květnu Tchao Ču a Jie Ťien-jing a na zasedání Sie Fu-č’ a Liou Ning-i. Zvolen byl nový stálý výbor (Mao Ce-tung, Lin Piao, Čou En-laj, Tchao Ču, Čchen Po-ta, Teng Siao-pching, Kchang Šeng, Liou Šao-čchi, Ču Te, Li Fu-čchun a Čchen Jün), Mao zůstal předsedou ÚV, jediným místopředsedou se stal Lin Piao. Šest kandidátů ÚV bylo převedeno mezi členy. V následujících měsících (leden–září 1967) byli z vedení strany odstraněni ještě Liou Šao-čchi (na kterého se zejména soustřeďovaly útoky stoupenců Kulturní revoluce), Teng Siao-pching, Tchao Ču, Po I-po, Li Ťing-čchüan, Tchan Čen-lin, Sung Žen-čchiung a Che Lung.

12. zasedání 13.–31. října 1968 v Pekingu

Rozhodnuto o svolání IX. sjezdu.

Liou Šao-čchi jako „odpadlík a zrádce“ vyloučen ze strany. Deset kandidátů ÚV převedeno mezi členy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 8th Central Committee of the Communist Party of China na anglické Wikipedii.

• LIEBERTHAL, Kenneth; DICKSON, Bruce J. A Research Guide to Central Party and Government Meetings in China, 1949-1986. 2, přepracované a rozšířené. vyd. Armonk: M.E. Sharpe, 1989. 339 s. ISBN 0873324927. (anglicky) 
• SULLIVAN, Lawrence R. Historical dictionary of the Chinese Communist Party. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7225-7. (anglicky) 

• 人民网 (www.people.com.cn). 第八届中央委员会（1956年9月-1969年4月） [online]. 人民网 (www.people.com.cn), 1997–2006 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. (čínsky)