Žlutice (zámek)
| Žlutice | |
|---|---|
 Zámecká brána | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | 1602–1623, 1680–1700 |
| Zánik | 1761 |
| Stavebník | páni z Rýzmburka |
| Další majitelé | Plavenští z Plavna, Lobkovicové |
| Poloha | |
| Adresa | Žlutice,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′30,74″ s. š., 13°9′42,06″ v. d. |
  Žlutice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35710/4-1141 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žlutice jsou zaniklý zámek ve stejnojmenném městě v okrese Karlovy Vary. Vznikl přestavbou staršího hradu v severozápadním nároží historického středu města. V roce 1761 vyhořel a postupně byl rozebrán na stavební materiál. Viditelným pozůstatkem zámku je brána, která se dochovala v horní části náměstí. Od roku 1964 je brána chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Žlutický hrad byl založen pány z Rýzmburka nejspíše v osmdesátých letech čtrnáctého století, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1442, kdy město patřilo husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic. Z obranného hlediska se však nacházel v nevýhodné poloze, a proto Jakoubek nároží města zabezpečil novým opevněním, ze kterého se vyvinul hrad Mazanec a sám sídlil na novém hradě Nevděku.[2]
V roce 1537 koupili město páni z Plavna, od kterých je roku 1563 získali Hasištejnští z Lobkovic. V letech 1575–1872 potom město patřilo Kokořovcům z Kokořova. Ti nechali starý hrad v letech 1602–1623 přestavět a poté ještě jednou v letech 1680–1700. Nový zámek byl postaven v barokním slohu a kolem něj se nacházela zámecká zahrada. Kokořovci však v roce 1723 přesídlili na zámek ve Štědré, a zdejší zámek začal upadat. V roce 1761 vyhořel, a postupně byl rozebrán na stavební materiál.[3] Ve dvacátém století byly zbytky zámku ještě patrné, ale později byly na jejich místě postaveny panelové domy.[2]
Viditelnou dochovanou částí zámku je brána na severozápadní straně náměstí, která vedla do zámeckého areálu. Vznikla v roce 1680 během přestavby za Ferdinanda Hroznaty z Kokořova. Brána je trojdílná. Po stranách průjezdu se nachází zdvojené pilastry s volutovými hlavicemi a maskarony. Nad bránou je zespodu prolomený štít se znakovou kartuší.[3]
Dalším dochovaným pozůstatkem zámeckého areálu je torzo bývalé zámecké zahrady, z níž stojí část ohradní zdi z lomového kamene, a opěrné zídky teras, které sloužily k vyrovnání svažitého terénu. Součástí ohradní zdi je barokní iluzivní brána v na západní straně. Z podobné brány na východní straně zahrady se dochoval jen fragment.[4] Dne 9. května 1973 byl v zahradě otevřen areál přírodního divadla, v němž se v následujících letech odehrávaly mimo jiné Vladařské slavnosti.[5] Později byl v severní části zahrady zřízen autokemp, který fungoval do roku 2011.[6]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Podobu původního hradu, ze kterého se dochoval pouze jeden gotický portál, neznáme. Vzhledem k jeho poloze v nároží pravidelné městské zástavby však můžeme předpokládat, že měl také pravidelný čtverhranný půdorys.[2] Barokní zámek byl dvoupatrový se dvěma kratšími křídly a strmými štíty v průčelích.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-28]. Identifikátor záznamu 147516 : Zámek, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Žlutice, s. 647–648.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Žlutice – zámek, s. 417–418.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Žlutice – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
- ↑ O Zámecké zahradě [online]. Žluticko, 2010-10-20 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Vyhlášený kemp ve Žluticích je opuštěný, zůstaly jen dluhy. Karlovarský deník.cz [online]. 2013-07-16 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1905. 258 s. Dostupné online. Kapitola Žlutické hrady, s. 206–209.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
