Životická tragédie je označení odvetné akce nacistických bezpečnostních složek v roce 1944 proti obyvatelům obce Životice (dnes součást Havířova v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji).

Příčinou tragédie byla přestřelka mezi partyzány a gestapem 4. srpna 1944 v životické hospodě Isidora Mokrosze (partyzáni napadli příslušníky gestapa, kteří zde zrovna byli). Při této přestřelce byli zabiti tři příslušníci gestapa, jeden partyzán a hostinský.

V odvetě za tuto akci byla obec 6. srpna ráno obklíčena a byli zastřeleni všichni muži, kteří neprokázali německou státní příslušnost. Dohromady bylo zastřeleno 36 lidí z Životic, Horní a Dolní Suché a Horního Těrlicka. Národnostně se jednalo o 28 Poláků a 8 Čechů. Gestapo při tomto zásahu nemělo občany nijak vytipováno, proto lidé, kteří se tou dobou nacházeli mimo území obce, zastřeleni nebyli. Dalších 31 lidí bylo gestapem odvedeno do koncentračních táborů, odkud se vrátili jen čtyři. Těla zastřelených byla odvezena do Orlové, kde byla pohřbena do hromadného hrobu na židovském hřbitově.

24. června 1945 byla těla exhumována a převezena zpět do Životic, kde byla pohřbena. 25. září 1949 byla nad hrobkou odhalena mohyla, jejímž autorem byl karvinský akademický sochař a malíř Franciszek Świder. Na místech vražd je celkem 26 kamenných pomníčků s vytesanými jmény obětí.^[1] V současnosti je Životický památník připomínkou obětí této tragédie a zároveň muzeem protinacistického odboje na Těšínsku.

• Borák, Mečislav. Zločin v Životicích. 2. doplněné vydání. Ostrava : Profil, 1984, 148 s.
• BORÁK, Mečislav. Svědectví ze Životic : Těšínsko za druhé světové války a okolnosti životické tragédie. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 1999. online. 
• LEDNICKÁ, Karin. Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie. 1. vyd. [s.l.]: Bílá vrána, 2022. 248 s. ISBN 978-80-88362-08-1. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Památník životické tragédie na Wikimedia Commons
• Památník na stránkách Muzea Těšínska (česky)