For faster navigation, this Iframe is preloading the Wikiwand page for Židovská komunita v Roudnici nad Labem.

Židovská komunita v Roudnici nad Labem

Židovská komunita v Roudnici nad Labem
Starý židovský hřbitov v Třebízského ulici
Starý židovský hřbitov v Třebízského ulici
Právní formanáboženská a kulturní instituce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovská komunita v Roudnici nad Labem (hebrejsky ק״ק רוידניץ[1] kehila kdoša Rojdnic) je někdejší významné židovské osídlení ve městě Roudnice nad Labem na Litoměřicku. Roudnická komunita byla jednou z nejpočetnějších židovských komunit v Čechách.[2] O významu Roudnice vypovídá, že zde existovala ješíva a v 19. století tu sídlil krajský rabín a židovská náboženská obec zde fungovala nepřetržitě od konce 16. století až do druhé světové války.[2] Bývalá židovská čtvrť je téměř kompletně dochována.

Bývalá roudnická synagoga (růžový dům zcela vlevo)
Z cenné pseudomaurské obřadní síně na novém židovském hřbitově zbyly pouze obvodové zdi.

Židovské osídlení se v Roudnici nad Labem objevuje nejméně od poloviny 16. století. Nejstarší dochovaný záznam o židovském osídlení Roudnice pochází z roku 1541 a jde o zmínku o pogromu.[3]

Ve městě postupně existovaly dvě židovské čtvrti. Nejstarší židovská čtvrť o dvaceti staveních se nacházela jihovýchodně od zámku, na východním okraji městského jádra. Datum jejího vzniku není známé, koncem 16. století zde však stálo 16 až 18 domů, první synagoga a hřbitov. V letech 1613 až 1614 se z ní však židé museli vystěhovat a čtvrť byla zbořena a na jejím místě nechala v následujících letech paní Polyxena z Lobkovic s manželem Zdeňkem Vojtěchem vystavět kapucínský klášter.[4]

Po zrušení první čtvrti vznikla nová podél nábřeží západně od mostu přes Labe v Havlíčkově ulici. Šlo o 300 metrů dlouhé uliční ghetto se zástavbou po obou stranách ulice, které bylo od vlastního města původně odděleno branou.[5] Zpočátku šlo pouze o 12 domů odkoupených od křesťanů, postupně se však čtvrť rozrůstala. Poměrně početná židovská komunita se dočasně zmenšila také v důsledku třicetileté války. V polovině 17. století žilo ve městě 218 židů a v druhé polovině století posílily roudnické židovstvo rodiny z českých zemí, Uher a Polska. V roce 1713 vymřela celá třetina všech roudnických židů na mor.[2] Krátce po něm se však přistěhovalo 58 nových rodin, v roce 1718 čtvrť sestávala z 51 domů a již v roce 1724 žilo ve městě 448 osob.

V letech 1727 až 1728 byla východní část ghetta v blízkosti augustiniánského klášterního kostela Panny Marie zrušena. I tak ale ve čtvrti v roce 1840 stálo 63 domů. Část z nich, zejména v severní části ghetta, byla zbořena v 19. století v důsledku výstavby železnice. V roce 1880 zde žilo již 523 židů; poté však následoval postupný pokles s 326 osobami v roce 1900 a 166 v roce 1930.

Další část židovské čtvrti byla zbourána po roce 1970, většina (zejména v jižní části Havlíčkovy ulice) se však v různých přestavbách dochovala do současnosti.[5]

Synagogy existovaly v Roudnici postupně tři. Nejstarší z nich byla výše zmíněná synagoga v první židovské čtvrti. Datum její výstavby není známé a byla zbořena spolu se čtvrtí. Druhá synagoga z roku 1619 stávala v ghettu v Havlíčkově ulici a v roce 1851 byla zbořena v souvislosti se stavbou železnice. V reakci na to byla v letech 1852 až 1853 postavena třetí synagoga, a to částečně na místě nedávno zbořené synagogy. Stavba v novorománském slohu sloužila svému účelu do druhé světové války. Po válce byla přestavěna na středoškolský internát a stavebně upravena. V roce 2009 v budově poblíž roudnického přístavu sídlila firma prodávající nábytek,[2] později restaurace Maják.

Tři byly v Roudnici i židovské hřbitovy. Nejstarší stával v místě první židovské čtvrtě a zanikl v roce 1613. Několik náhrobků z něj bylo přeneseno na starý židovský hřbitov založený téhož roku. Hřbitov, nacházející se v Třebízského ulici, čítá na 1700 náhrobků, mezi nimiž jsou cenné stély vyvedené v barokním, renesančním a klasicistním slohu.[2] Pohřbívalo se zde do roku 1896. V 90. letech 20. století byl hřbitov rekonstruován a je chráněn jako kulturní památka.[6] Po vyčerpání kapacity starého hřbitova byl v roce 1890 na západním okraji města založen hřbitov nový. Pohřby se na něm konaly i po druhé světové válce.[3] Za minulého režimu byl hřbitov zdevastován, náhrobky a stejně tak i obvodová zeď byly rozkrádány jako stavební materiál. Po roce 1990 došlo k zabezpečení hřbitova a od roku 2002 probíhá jeho rekonstrukce.[7]

  1. https://blog.hamapah.org/searchable-map-of-hebrew-place-names/
  2. a b c d e VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. S. 145–147. 
  3. a b EHL, Petr; PAŘÍK, Arno; FIEDLER, Jiří. Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy. Praha: Paseka, 1991. 173 s. ISBN 80-85192-10-1. S. 167. 
  4. FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. S. 145–146. 
  5. a b ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 348–349. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-19]. Identifikátor záznamu 118433 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  7. Roudnice nad Labem – Nový židovský hřbitov [online]. Židovské památky Čech, Moravy a Slezska [cit. 2012-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
{{bottomLinkPreText}} {{bottomLinkText}}
Židovská komunita v Roudnici nad Labem
Listen to this article

This browser is not supported by Wikiwand :(
Wikiwand requires a browser with modern capabilities in order to provide you with the best reading experience.
Please download and use one of the following browsers:

This article was just edited, click to reload
This article has been deleted on Wikipedia (Why?)

Back to homepage

Please click Add in the dialog above
Please click Allow in the top-left corner,
then click Install Now in the dialog
Please click Open in the download dialog,
then click Install
Please click the "Downloads" icon in the Safari toolbar, open the first download in the list,
then click Install
{{::$root.activation.text}}

Install Wikiwand

Install on Chrome Install on Firefox
Don't forget to rate us

Tell your friends about Wikiwand!

Gmail Facebook Twitter Link

Enjoying Wikiwand?

Tell your friends and spread the love:
Share on Gmail Share on Facebook Share on Twitter Share on Buffer

Our magic isn't perfect

You can help our automatic cover photo selection by reporting an unsuitable photo.

This photo is visually disturbing This photo is not a good choice

Thank you for helping!


Your input will affect cover photo selection, along with input from other users.

X

Get ready for Wikiwand 2.0 🎉! the new version arrives on September 1st! Don't want to wait?