For faster navigation, this Iframe is preloading the Wikiwand page for Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem.

Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem

Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ
nádraží Ústí nad Labem-Střekov
nádraží Ústí nad Labem-Střekov
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 072
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 95,6 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV
Maximální rychlost 120 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
337,506 Lysá nad Labem
do Prahy
340,454 Lysá nad Labem-Dvorce
Jizera
344,461 Otradovice
347,76 Stará Boleslav
353,65 Dřísy
355,852 Ovčáry
z Prahy
360,997 Všetaty
do Turnova
368,456 Malý Újezd
ze Mšena
371,715 Mělník
vlečka přístav
374,789 Mělník-Mlazice
379,883 Liběchov
385,712 Štětí
vlečka Papírny Štětí
392,172 Hoštka
397,986 Polepy
vlečka text.
402,17 Křešice u Litoměřic
406,632 Litoměřice dolní nádraží
407,766 Litoměřice město
Tyršův most se silnicí I/15
Most generála Chábery se silnicí II/247
z České Lípy do Lovosic
z České Lípy
412,47 Velké Žernoseky
418,195 Libochovany
419,842 býv. Výhybna Kamenolom a vl. Tarmac
422,532 Sebuzín
431,113
0
Ústí nad Labem-Střekov
do Děčína východ
Labe (most)
z ÚnL hl. n. do Prahy
od ÚnL jih
od ÚnL hl. n.
1,945 Ústí nad Labem západ
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 072) vede z Lysé nad Labem přes Všetaty, Mělník, Štětí, Litoměřice a Velké Žernoseky do Ústí nad Labem. Trať je součástí celostátní dráhy, je dvojkolejná a elektrizovaná. Trať je někdy hovorově zvaná „pravobřežka“ (vede po pravém břehu Labe), dříve též „uhelná magistrála“.

Trať postavila v roce 1874 Rakouská severozápadní dráha jako součást své magistrály mezi Vídní a německými hranicemi v Děčíně.

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice z Nymburka k říšským hranicím u Děčína. Koncesionáři se zavázali, že výstavba začne do šesti měsíců a bude zprovozněna do čtyř let.[1]

Dráhu vlastnila a provozovala Rakouská severozápadní dráha od ledna 1874 až do svého zestátnění 1. ledna 1908.

Trať byla zdvoukolejněna v úseku (Velký Osek) - Lysá nad Labem - Mělník k roku 1909 a dále došlo v průběhu 1. světové války v souvislosti se zvyšující se dopravou ke zdvoukolejnění zbývajícího úseku z Mělníka do Ústí nad Labem (a dále do Děčína). Zásadní přestavby se trať dočkala v 50. letech 20. století, kdy došlo k elektrizaci stejnosměrnou trakční soustavou 3000 V (zahájení elektrického provozu 29. prosince 1958).[2] Současně s tím byl v mezistaničních úsecích zřízen automatický blok a dva krátké úseky byly též nahrazeny přeložkami. Jednalo se o spojnici mezi stanicemi Ústí nad Labem západ a Ústí nad Labem-Střekov a část trati v Litoměřicích, kde byl opuštěn tunel přímo ve městě a byla postavena zastávka Litoměřice město v současné podobě (vlaky osobní dopravy pak přestaly zastavovat ve stanici Litoměřice dolní nádraží). Tunel dnes slouží jako umělecká galerie.[3]

V roce 1962 došlo mezi stanicí Sebuzín a zastávkou Libochovany ke srážce tří vlaků s tragickými následky.

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda u Církvic.

Provoz na trati

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Lysá, Stará Boleslav, Dřísy, Všetaty-Přívory, Mělník, Mlazice, Liběchov, Štětí, Hoštka, Polepy, Křešice, Litoměřice, Litoměřice město, Žalhostice-Žernoseky, Libochovany, Zebuzín, Brná, Střekov

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a celkový rozsah tratě počet vlaků (v části tratě)
1900 42 Vídeň – Praha – Děčín 1 R + 4 Os Lysá – Střekov
47 Střekov – Ústí n. L. (Teplické nádr.) 10 Os
1921 léto 121b Lysá nad Labem – Všetaty–Přívory 5 Os
121a Praha – Mělník 10 Os Všetaty-Přívory - Mělník
121 Praha – Všetaty-Přívory – Děčín 1 R + 5 Os Mělník - Střekov
122 Střekov – Ústí nad Labem 11 Os
1928/29 zima 16 Lysá n. L. – Všetaty 6 Os
74a Praha – Mělník 2 R + 9 0s Všetaty - Mělník
74 Praha – Děčín 2 R + 7 Os Mělník - Litoměřice,
2 R + 9 Os Litoměřice - Střekov
94 Střekov – Ústí n. Labem 12 Os
1937/38 zima 148 Lysá nad Labem – Všetaty 7 Os
110 Praha – Děčín 13 Os Všetaty - Mělník,
7 Os Mělník – Litoměřice,
10 Os Litoměřice - Střekov
109 Střekov – Ústí nad Labem 22 Os
1944/45 505m Lysá nad Labem – Mělník – Liboch 5 Os Lysá nad Labem – Všetaty,
11 Os Všetaty - Mělník,
5 Os Mělník – Liboch
162g Liboch – Tetschen 6 Os Liboch – Aussig-Schreckenstein
162h Aussig-Schreckenstein – Aussig 10 Os
1945/46 6e Lysá nad Labem – Všetaty 9 Os
6b (Praha -) Všetaty - Mělník – Děčín 1 R + 12 Os Všetaty - Mělník,
1 R + 7 Os Mělník –Střekov
6c Střekov – Ústí nad Labem 11 Os
1959/60 7b Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín 1 R + 11 Os Lysá nad Labem – Všetaty,
1 R + 12 Os Všetaty – Mělník,
1 R + 9 Os Mělník - Ústí n. L.-Střekov
7c Ústí n. L.-Střekov – Ústí n. L.-záp. n. 2 Os
1988/89 072 Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín 10 Os Lysá nad Labem – Všetaty,
13 Os Všetaty – Mělník,
8 Os Mělník - Ústí n. L.-Střekov
073 Ústí n. L.-Střekov – Ústí n. L.-západ 4 Os
2002/03 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem-západ 6 R + 2 Sp + 11 Os
2012/13 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem 8 R + 10 Os Lysá nad Labem - Všetaty,
8 R + 15 Os Všetaty - Mělník,
8 R + 11 Os Mělník - Štětí,
8 R + 14 Os Štětí – Ústí n. L.-západ
Vysvětlivky

R – rychlík, Sp - spěšný vlak, Os – osobní vlak

[editovat | editovat zdroj]

Lysá nad Labem

[editovat | editovat zdroj]

Velké Žernoseky

[editovat | editovat zdroj]

Ústí nad Labem-Střekov

[editovat | editovat zdroj]

Ústí nad Labem západ

[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]
  1. List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
  2. JIŘÍ., Kacetl,. 140 let Severozápadní dráhy : Wien - Hollabrunn - Znojmo - Jihlava - Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín ; minulost a budoucnost nejkratšího dopravního spojení Vídně a Berlína = 140 Jahre der Nordwestbahn : Wien - Hollabrunn - Znojmo - Jihlava - Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín ; Vergangenheit und Zukunft der kürzesten Verkehrsverbindung Wien - Berlin. Vyd. 1. vyd. Znojmo: Jihomoravské Muzeum 52 Seiten s. ISBN 9788086974118. OCLC 859381646 
  3. -red-. V Litoměřicích je železniční tunel, který se změnil ve výstavní síň. Internetový zpravodaj Komunikace a doprava [online]. 2006-09-17. Dostupné online. ISSN 1214-5688. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
{{bottomLinkPreText}} {{bottomLinkText}}
Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem
Listen to this article

This browser is not supported by Wikiwand :(
Wikiwand requires a browser with modern capabilities in order to provide you with the best reading experience.
Please download and use one of the following browsers:

This article was just edited, click to reload
This article has been deleted on Wikipedia (Why?)

Back to homepage

Please click Add in the dialog above
Please click Allow in the top-left corner,
then click Install Now in the dialog
Please click Open in the download dialog,
then click Install
Please click the "Downloads" icon in the Safari toolbar, open the first download in the list,
then click Install
{{::$root.activation.text}}

Install Wikiwand

Install on Chrome Install on Firefox
Don't forget to rate us

Tell your friends about Wikiwand!

Gmail Facebook Twitter Link

Enjoying Wikiwand?

Tell your friends and spread the love:
Share on Gmail Share on Facebook Share on Twitter Share on Buffer

Our magic isn't perfect

You can help our automatic cover photo selection by reporting an unsuitable photo.

This photo is visually disturbing This photo is not a good choice

Thank you for helping!


Your input will affect cover photo selection, along with input from other users.

X

Get ready for Wikiwand 2.0 🎉! the new version arrives on September 1st! Don't want to wait?