Šerák-Keprník
 Šerák-Keprník | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Pohled z Keprníku k Šeráku | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 31. prosince 1933 |
| Vyhlásil | Ministerstvo školství a národní osvěty |
| Nadm. výška | 860–1423 m n. m. |
| Rozloha | 794,30 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Jeseník, Šumperk |
| Umístění | Adolfovice, Horní Lipová, Ostružná, Nové Losiny |
| Souřadnice | 50°10′25″ s. š., 17°6′45″ v. d. |
  Šerák-Keprník | |
| Další informace | |
| Kód | 432 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šerák-Keprník je národní přírodní rezervace v pohoří Hrubý Jeseník v České republice, součást CHKO Jeseníky. Její součástí je tzv. Lichtenštejnský prales.
Lokalita
[editovat | editovat zdroj]Táhlé horské hřbety s vrcholovými skalisky. Nadmořská výška 860-1423 m, rozloha NPR činí cca 794 ha. Rezervace se nachází jihozápadně od Jeseníku na hlavním hřebeni a přilehlých svazích, mezi Obřími skalami a Trojmezím. Zahrnuje tři významné vrcholy: Šerák 1351 m, Vozka 1377 m a Keprník 1423 m.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší rezervace na Moravě vyhlášená rodem Lichtenštejnů v roce 1904 na ploše pouhých 172 ha, v roce 1955 byla vyhlášena státní přírodní rezervace. V roce 1989 bylo území rezervace rozšířeno a od roku 1992 v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se název změnil na Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník. Oproti původní výměře z roku 1955 bylo území rozšířeno zejména o východní svahy, oblast Obřích skal a část bývalé zóny klidu Černá stráň-Vozka.
Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Podklad je tvořen především rulami a svory. Na vrcholu Keprníku je vyvinuta rozsáhlá kryoplanační terasa s mrazovým srubem o rozměrech 40×30 metrů a výšce 4 metry, tvořeným svorem. Kolem mrazového srubu je řada thufurů o výšce až 80 cm a průměru mezi 50 a 100 cm. Tyto půdní kopečky vznikly mrazovým tříděním půdy za spolúčasti vegetace; jde o nejlépe vyvinuté thufury v Hrubém Jeseníku. Na jihovýchodním svahu vrcholu vznikly mrazovým zvětráváním netříděné pruhy o délce 40 m a šířce jednotlivých pásů mezi 60 a 80 cm.[4][5]
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Předmětem ochrany jsou zejména skalní a půdní tvary – pozůstatky doby ledové, jako např. kryoplanační terasy, mrazové sruby a thufury. Vysokohorské louky, tzv. hole s chráněnou květenou: sítina trojklaná, šicha oboupohlavná, zvonek okrouhlolistý sudetský, kostřava nízká, řeřišnice rýtolistá a sasanka narcisokvětá. Na prameništích roste kriticky ohrožený hořec tečkovaný, oměj šalamounek nebo havez česnáčková. Na rašeliništích můžeme spatřit kyhanku sivolistou, různé druhy ostřice (především ostřice chudokvětá a ostřice bažinná) nebo klikvu bahenní. Pod holemi a rašeliništi najdeme rašelinné a podmáčené smrčiny pralesovitého charakteru, při horní hranici lesa byla uměle vysázena borovice kleč, která je ostatně v celých Jeseníkách nepůvodním druhem.
Fauna je představována zejména ptáky: tetřev hlušec, tetřívek obecný, ořešník kropenatý, kos horský, linduška lesní. Ze savců je typická myšivka horská a rejsek horský, z plazů ještěrka živorodá.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník [online]. infocesko.cz [cit. 2011-06-14]. Dostupné online.
- ↑ ADAMEC, Martin; SVOBODOVÁ, Renáta. Geomorfologie vrcholové oblasti Keprnické a Pradědské hornatiny. Geomorfologický sborník. 2003, roč. 2, s. 123-129. Dostupné online. Archivováno 14. 12. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Ondryáš, Jan: Geomorfologie a geologie Hrubého Jeseníku
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šerák-Keprník na Wikimedia Commons - Naučná stezka ČHS – Keprník – Šerák
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
