Šamkir
| Šamkir Şəmkir | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°51′23″ s. š., 46°1′2″ v. d. |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+04:00 |
| Stát |  Ázerbájdžán |
| Rajón | Šamkirský |
  Šamkir | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 43 400 (2019) |
| Správa | |
| Vznik | 1944 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | AZ 5700 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šamkir (ázerbájdžánsky Şəmkir, německy Annenfeld, rusky Шамкир) je správní středisko šamkirského okresu v západním Ázerbájdžánu na severním úpatí Malého Kavkazu, na březích řeky Šemkirčaj, na dálnici Tbilisi-Jevlach.
Původ jména
[editovat | editovat zdroj]Podle jedné z teorií o původu jména města je, že název vznikl od nářečního ázerbájdžánského slova šam, což znamená „místo pokryté zelení“.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historický Šamkur (také známý jako Šamchor a Šamkir[1]) je známý od 5. století jako obchodní a řemeslné centrum Persie [2] Roku 652 došlo k dobytí města Araby. V roce 737 se v Šamkuru usadili Chazaři, kteří přitáhli od Volhy po jednom z arabských tažení na sever. Rok 752 přinesl Šamkuru zkázu v podobě útoku Suarů, kteří žili nedaleko od města a vzbouřili se proti arabské nadvládě. Na přelomu 12. a 13. století se dostalo město pod gruzínskou vládu. V roce 1235 byl Šamkur zničen a vypálen Mongoly. Roku 1803 byl Šamkur připojen k Rusku. Většina obyvatel z města utekla, aby nemuseli pod ruskou nadvládu. Šamkur se proměnil opět v ruiny.
V roce 1818 byla na ruinách města Šamkuru založena německá osada Annenfeld. Zakladateli města byli němečtí přesídlenci z Württembergu.[1] 3. září 1826 během rusko-perské války byla poblíž Annenfeldu zničena šáhova elitní garda skládající se z 10 000 vojáků. Roku 1915 byli do osady přesídleni Asyřané z Turecka a Íránu.[3]
Po vzniku SSSR se přistoupilo k přejmenovávání německy znějících jmen, proto rozvíjející se Annenfeld dostal jméno Annino. Roku 1938 sovětské úřady rozhodly o novém přejmenování na Šamchor (rusky Шамхор). [2] V roce 1944, dva roky poté, co bylo německé obyvatelstvo deportováno do Střední Asie, získal Šamchor status města.
V roce 1991 byl název změněn na Šamkir.
Roku 2019 bylo na příkaz ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva prohlášeno Starověké město Šamkir za Státní historickou a kulturní rezervaci.[4]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Ve městě fungují koňakové a vinařské závody. V okolí města jsou vinice soukromých vinařů.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Roku 1989 žilo v Šamkiru 27 917 lidí, roku 2002 35 tisíc lidí a v roce 2019 to bylo 43 400 lidí.
Šamkir je osmým největším ázerbájdžánským městem.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Ve městě je historické muzeum, mešita a kino.
Od roku 2014 se v Šamkiru každoročně koná mezinárodní šachový turnaj na počest zesnulého šachisty Vugara Gašimova. Tohoto turnaje se zúčastnil například i norský šachový velmistr Magnus Carlsen.[5]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Şəmkir na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Pospelov, pp. 27–28
- ↑ a b c Kotlyakov, entry on "Shamkir"
- ↑ Краткая история появления в России ассирийскиx поселений Archivováno 3. 10. 2020 na Wayback Machine.. HOLY APOSTOLIC CATHOLIC ASSYRIAN CHURCH OF THE EAST.
- ↑ В Азербайджане создаются историко-культурные заповедники. Trend.Az [online]. 2019-10-22 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ BARTEL, Michał. Szamkir 2018 z udziałem R. Wojtaszka | PZSzach [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šamkir na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
