Římskokatolická farnost – děkanství Semily
| Římskokatolická farnost – děkanství Semily | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | turnovský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Farář | R.D. Jaroslav Gajdošík, děkan |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost – děkanství Semily | |
| Území farnosti | |
| Benešov u Semil • Bítouchov • Bořkov • Hořensko • Chuchelna • Komárov • Lhota • Muchov • Nedvězí • Nouzov • Podmoklice • Proseč • Příkrý • Řeky • Semily • Slaná • Sutice • Světlá • Záhoří | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Komenského náměstí 125, Semily, 513 01, Česko |
| Souřadnice | 50°36′9,72″ s. š., 15°20′13,56″ v. d. |
| Webové stránky | www |
| farnost | |
| Datová schránka | i8huxcy |
| IČO | 15045463 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost – děkanství Semily (lat. Semilium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Semily a v jeho okolí. Organizačně spadá do turnovského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Historie farnosti
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o starou farnost, jejíž datum založení není známo. Původní středověká farnost (plebánie) zanikla za husitských válek. K obnově farnosti dochází až na konci 16. století. Matriky jsou pro místo zachovány od roku 1794. Od roku 1911 byla farnost povýšena na děkanství.[2]
Duchovní správcové vedoucí farnost
[editovat | editovat zdroj]Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- Joannes, † 1395
- 1395 Martinus
- 1406 Benedictus z Ostromíře
- 1407 Vitus
- 1409 Procopius
- 1425 Mathias z Jeseníka
- 1439 Paulus
- 1594 Bartholomaeus
- do 1614 Joannes Chotětovský
- 1619 Paulus Černovický
- 1640 Joannes Heřman
- 1651 Jacobus Causalis
- 1652 Benedictus z Hesek
- 1664 Joannes Adalbertus Kaplánek
- 1670 August. Kamínko
- 1676 Joannes Aug. Chlumský
- 1681 Guilelmus Leop. Janousch
- 1712 Gabriel Alex. Langer
- 1722 Wenceslaus Valentinus Welmovský
- 1725 Carolus Jos. Hájek
- 1738 Joannes Rubrici
- 1748 Andreas Exel
- 1779 Math. Skrabalek
- 1795 Ioann. Machek, † 11. 1. 1819
- 1819 Jos. Jaksch, n. 16. 3. 1770 Třebnice, o. 19. 12. 1795, † 8. 4. 1823
- 1823 par. vacat, cap. Jos. Strnad
- 1823 Jos. Hrádecky, n. 28. 7. 1793 Loukov, o. 15. 8. 1817, † 26. 1. 1827
- 1827 Joann. Nossek, n. 24. 8. 1789 Hochstatd., o. 15. 8. 1813, † 13. 4. 1837
- 1837 Franc. Lustinetz, n. 9. 11. 1787 Neumausens., o. 9. 8. 1811, † 21. 12. 1866
- 1848 Jos. Strnad, n. 24. 2. 1793 Boskov, o. 24. 3. 1816, † 16. 4. 1877
- 1877 Josef Alois Kouble, n. 3. 8. 1825 Boskov, o. 25. 7. 1849, † 7. 7. 1886
- 1882 Joann. Manžel, n. 25. 5. 1815 Řivnoens., o 1. 8. 1839, † 16. 4. 1884
- 1884 Emmanuel Zdobinský, n. 24. 12. 1824 Bukovina, o. 4. 7. 1848, † 25. 2. 1905
- 1894 Jan Křtitel Štajnygr, admin., n. 23. 8. 1844 Kly, o. 20. 7. 1869, † 25. 3. 1908
- 1908 par. vacat, admin. interc. Jos. Filler
- 1909 Otto Lev Stanovský, kaplan
- 1910 František Svoboda, 1. děkan, n. 21. 8. 1867 Lhotice, o. 24. 5. 1891, † 4. 4. 1944
- 1934 dec. vacat, admin. interc. Wenc. Kvapil
- 1. 2. 1934 Tomáš Hlaváč, 2. děkan, n. 9. 2. 1893 Stražovice, o. 22. 6. 1919, † 8. 9. 1973
- 1. 4. 1951 Rudolf Šustr, admin., n. 14. 12. 1910, † 25. 9. 1967
- 1. 9. 1957 Alfréd Kostka, 3. děkan, n. 12. 6. 1910, † 6. 6. 1997
- 1. 9. 1995 Štefan Pilarčík, admin., n. 1964
- 1. 8. 1998 Jaroslav Gajdošík, 4. děkan, n. 8. 9. 1960
- 1. 10 1999 Vít Jůza, farní vikář[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Kněží rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Josef Novák, arcibiskup v Zadaru, n. 6. 9, 1767 Semily, † 13. 6. 1844 Jindřichův Hradec
Území farnosti
[editovat | editovat zdroj]Do farnosti náleží území obce:[2][4]
- Benešov u Semil (Beneschau bei Semil[4])[p 2]
- Bítouchov[2]
- Bořkov (Borschkau[4])[p 2]
- Hořensko (Horschensko[4])[p 2]
- Chuchelna (Chuchelna, varianta Kuchelna[4])[p 2]
- Komárov (Komarow[4])[p 2]
- Lhota (Lhota[4])[p 2]
- Muchov[2]
- Nedvězí (Nedwies[4])[p 2]
- Nouzov (ad Semily)[2]
- Podmoklice (Podmoklitz[4])[p 2]
- Proseč (Prosetsch[4])[p 2]
- Příkrý[2]
- Řeky – místní část Semil[2]
- Semily (Semil, Semill)[p 2]
- Slaná (Slana[4])[p 2]
- Sutice (Sutitz[4])[p 2]
- Světlá (Swietla[4])[p 2]
- Záhoří (Sahorsch, varianta Zahoř[4])[p 2]
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
[editovat | editovat zdroj]| Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostely | |||||||
| 1. | 
|
Kostel sv. Petra a Pavla | Semily | bližší informace o bohoslužbách | 50°36′10″ s. š., 15°20′13″ v. d. | farní kostel[2][5] | 12947/6-5746 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q12030984) |
| 2. | 
|
Kostel sv. Jana Křtitele na vrchu Koštofranku | Semily | bližší informace o bohoslužbách | 50°36′3″ s. š., 15°20′18″ v. d. | filiální kostel, hřbitovní[2][6] | 35385/6-2472 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q18915438) |
| Kaple | |||||||
| 3. | Kaple sv. Antonína Paduánského | Chuchelna | bližší informace o bohoslužbách | 50°22′30″ s. š., 15°15′39″ v. d. | hřbitovní kaple[2][7] | — | |
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se nacházely nebo nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka. Patří mezi ně socha sv. Jana Nepomuckého na Farském poli z roku 1756, která původně stála na Bělidlech a později (po roce 1874) byla přemístěna na Farské pole na zámek. V revolučním roce 1918 jí byly zuráženy některé části a 6. dubna 1920 byla z rozhodnutí městského zastupitelstva převezena na hřbitov, kde došlo k jejímu rozbití. Ve fondu Děkanského úřadu Semily se zachovala kresba původního volutového podstavce s datací 1756. V srpnu roku 1919 popsal ředitel chlapeckých škol František Mizera ve svém dopise adresovaném Ministerstvu národní osvěty tuto sochu slovy: „Barokní statue z bílého tatobitského pískovce s letopočtem 1756. Na podstavci s volutami zdobeném vytesaný drak a části girland. Socha domnělého světce v prohnuté nalevo pose s levou nohou dopředu vystupující, po pravé straně pachole podává světci nějakou korunu (snad mučednickou – zbyl jí jenom kousíček).“
K dalším zničeným památkám patřil Misijní kříž u kostela sv. Petra a Pavla. Byl opatřen klekátkem. Jednalo se o památku na Svaté misie. Ta se konala v Semilech od 7. do 16. října 1900. Kříž nechal pořídít místní administrátor farnosti Jan Křtitel Štajnygr. Při bourání starého kostela byl tento kříž sejmut a přenesen na Koštofrank, kde později došlo k jeho zničení.
U semilského kostela sv. Petra a Pavla se nacházela také kaple sv. Anny. Ta sloužila také jako hřbitovní kostnice a nacházela se na hořením (Komenského) náměstí, za hostincem U Lípy, který se zde nachází ve 21. století. K jejímu zrušení došlo v souvislosti s ukončením provozu zdejšího hřbitova okolo roku 1800.
V ulici Mikoláše Alše v Semilech se nacházela Kaple Matky (za koštofranským hřbitovem). Tato mariánská kaple opatřená soškou sv. Jana Křtitele, která byla umístěna zřejmě na hřebeni střechy, byla u vozové cesty k Vinici postavena v roce 1815. Při úpravách ulice, které byly prováděny v letech 1976-1977 byla kaple zbořena a odstraněna byla i dvojice lip, které byly vysázeny v roce 1812.[8]
Farní obvod
[editovat | editovat zdroj]Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo ze Semil.[9] Jsou jimi farnosti (řazeno abecedně):
- Římskokatolická farnost Loukov u Semil
- Římskokatolická farnost Roprachtice
- Římskokatolická farnost Tatobity
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na semilskou radnici a kostel sv. Petra a Pavla -
Portál kostel sv. Petra a Pavla v Semilech (1911) -
Socha sv. Anny s Pannou Marií z r. 1756 u kostela sv. Petra a Pavla v Semilech -
Socha sv. Václava z r. 1864 u kostela sv. Petra a Pavla v Semilech -
Socha sv. Jana Nepomuckého v Semilech (1756) -
Sousoší Kalvárie v obci Chuchelna -
Kříž v Komárově -
Kaplička v Komárově -
Kalvárie v obci Přikrý -
Kříž v obci Přikrý
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 414.
- ↑ a b c d e f g h i j MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 172.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Petra a Pavla, Semily [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Jana Křtitele, Semily [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kaple sv. Antonína Paduánského, Chuchelna [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-21]. Dostupné online.
- ↑ KESNER, Tomáš; HEDVIČÁK, Roman. Památníky minulých časů. Semily: Muzeum a Pojizerská galerie Semily, 2016. 100 s. ISBN 978-80-905890-4-9. S. 20.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, R.D. Jaroslav GAJDOŠÍK [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
