Řídké vazivo (též areolární vazivo) patří do kategorie pojivových tkání. Plní významné biomechanické funkce ve všech orgánech, které mění svůj objem nebo délku.^[1]

Areolární vazivo je mezenchymálního původu a má jemnou konzistenci. Je pružné, měkké, poddajné a dobře vaskularizované. Toto vazivo není příliš odolné vůči mechanickým podnětům. Je nejběžnějším pojivem u obratlovců.

Řídké vazivo vyplňuje prostory mezi svalovými vlákny a fasciemi, zpevňuje tkáně epitelové a tvoří vrstvu obalující lymfatické a krevní cévy. Najdeme jej též v papilární vrstvě dermální, v podkoží, serózních blanách dutiny břišní a hrudní i ve žlázách a sliznicích (výstelky dutých orgánů), kde zpevňují vrstvy epitelů. Vyplňuje prostory v našem těle.^[2]

Klíčové funkce, které řídké vazivo poskytuje, jsou:

• podpora
• pevnost
• pružnost ^[3]

Obsahuje všechny hlavní komponenty typické pro vazivo. Nejhojnějšími buňkami jsou tu fibroblasty a makrofágy. Dále se tu vyskytují kolagenní a elastická vlákna. Retikulární vlákna se tu objevují ve značně menším měřítku, naopak převládající složkou řídkého vaziva je amorfní mezibuněčná hmota.

• Fibroblasty - protáhlé, vřetenovité až hvězdicovité buňky přiložené k povrchu vazivových vláken, produkují mezibuněčnou hmotu ^[1]
• Kolagenní vlákna - měkká, nepružná vlákna tvořená kolagenem, pevná v tahu
• Elastická vlákna - tenká, velmi pružná vlákna tvořená elastinem
• Amorfní mezibuněčná hmota - bezbarvý, rosolovitý roztok (složený z proteoglykanů) produkovaný fibroblasty, který vyplňuje prostory mezi buňkami a vlákny ^[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Loose connective tissue na anglické Wikipedii.

• JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1997. ISBN 8085787377. 
• KONRÁDOVÁ, Václava; UHLÍK, Jiří; VAJNER, Luděk. Funkční histologie. 2. vyd. Jinočany: H & H, 2000. 

• Pojivová tkáň
• Vazivo

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Řídké vazivo na Wikimedia Commons