Čenstochovská jura
| Wyżyna Częstochowska | |
|---|---|
 | |
| Nadřazená jednotka | Wyżyna Krakowsko-Częstochowska (Krakovsko-čenstochovská jura) |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Polsko |
 | |
| Horniny | jurský vápenec |
| Souřadnice | 50°35′4″ s. š., 19°27′47″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čenstochovská jura, polsky Wyżyna Częstochowska či Jura Częstochowska nebo česky Čenstochovská vysočina, je vysočinou a geomorfologickým podcelkem severní částí pohoří/vysočiny Wyżyna Krakowsko-Częstochowska (Krakovsko-čenstochovská jura), která je geografickou součástí nadcelku vysočiny Wyżyna Śląsko-Krakowska. Nachází se ve Slezském vojvodství a okrajově také v Malopolském vojvodství v jižním Polsku. Severní hranici Čenstochovské jury tvoří údolí řeky Warta od města Čenstochová po vesnici Mstów a jižní hranici tvoří Brama Wolbromska (Wolbromská brána) a údolí řeky Biała Przemsza. Východní a severní hranici tvoří Wyżyna Przedborska. Západní a severní hranici tvoří Wyżyna Woźnicko-Wieluńska. Jižní hranici tvoří Wyżyna Olkuska (nazývaná také jako Wyżyna Krakowska). Rozloha Čenstochovská jury je cca 983 km².[1][2][3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Osídlení oblasti je doložené již ve starověku. Významné je také středověké opevnění Orlí hnízda.
Města
[editovat | editovat zdroj]V Čenstochovská juře se nacházejí pouze čtyři města: Čenstochová, Wolbrom, Żarki a Ogrodzieniec.[1]
Geologie a příroda
[editovat | editovat zdroj]Hlavním geologickým prvkem Čenstochovské jury jsou jurské vápence (pozůstatek zaniklého pravěkého moře), tj. výchozy skal a krasové jevy vzniklé následným zvětráváním a erozí. Dalším geologickým prvkem jsou ledovcové usazeniny, pískové půdy a spraše z doby ledové. Dešťové srážky se zde rychle vsakují do podloží.[1][2]
Velká část Čenstochovská jury je chráněna krajinnými parky Park Krajobrazowy Orlich Gniazd a Park Krajobrazowy Stawki a také se nachází v chráněné oblasti Natura 2000 Ostoja Kroczycka. Je zde zřízeno několik přírodních rezervací např. přírodní rezervace Sokole Góry, přírodní rezervace Góra Zborów aj.[1]
Nejvyšším geografickým bodem je Góra Janowskiego nazývaná také Góra Zamkowa s nadmořskou výškou 516 m.
Sport a turistika
[editovat | editovat zdroj]Zimní i letní turistický průmysl hraje významnou roli v celé oblasti. Nejznámější turistická trasa je Szlak Orlich Gniazd (Stezka Orlích hnízd) doplněná dalšími trasami, cyklostezkami, běžkařskými trasami a naučnými stezkami. Četné skály a skalní věže jsou využívány pro horolezectví.[1][2][3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Wyżyna Częstochowska - polska-org.pl. polska-org.pl [online]. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Wyżyna Częstochowska - Śląskie. Informacja Turystyczna Wo.... slaskie.travel [online]. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b Wyżyna Częstochowska - mapa szlaków turystycznych. mapa-turystyczna.pl [online]. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wyżyna Częstochowska na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
