Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Ústřední rada družstev
Nástupce	Družstevní unie ČSFR Družstevní asociace České republiky Družstevní unie Slovenské republiky
Vznik	3. srpna 1948
Zánik	1990
Působnost	Československo Československo
Mezinárodní org.	Mezinárodní družstevní aliance
Předseda	Antonín Zmrhal (1948)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústřední rada družstev (ÚRD) byla řídící organizace družstevních podniků v Československu. Byla členem Národní fronty Čechů a Slováků.

Historie českého družstevnictví je od svého počátku v roce 1847 charakterizována velkou rozmanitostí nejenom po oborové stránce (peněžní, spotřební, výrobní, zemědělská, stavební, divadelní, spisovatelská, velkoobchodní, pro výstavbu Petřínské rozhledny atd.), ale reprezentuje i různé podnikatelské a politické zájmy (družstva napojená na politické strany). To vedlo i k vytváření nejrůznějších centrálních družstevních organizací s větší či menší odvětvovou a územní působností, reflektující spíše osobní ambice svých představitelů, nežli skutečné potřeby hnutí.

Po šesti letech fašistické okupace se družstva aktivně zapojila do obnovy válkou zničeného národního hospodářství. Nová politická situace a zkušenosti z předválečného období vedly k dohodě, že pro dosažení silného a funkčního družstevnictví je důležité ustavení jediné centrální instituce. Již v roce 1945 začali představitelé všech stávajících družstevních svazů pracovat na vytvoření Ústřední rady družstev (ÚRD). Zvláštní komise připravila zákon o ÚRD, který byl již v srpnu 1945 předán ministru práce a sociální péče. K jeho schválení však došlo až o tři roky později v červenci 1948 a to již za zcela jiné politické situace. Prvním předsedou se tak stal komunista Antonín Zmrhal, který důsledně prosazoval linii KSČ. To vedlo k postupnému začlenění celé družstevní struktury do plánovitého hospodářství.

Přes veškeré pokroucení družstevních principů, zůstala družstva jedinou trpěnou alternativou státního sektoru. I v plánovité ekonomice byla relativně hospodářsky samostatná a pokoušela se částečně konkurovat státnímu sektoru. Také ideologický tlak KSČ zde nebyl tak silný jako jinde.

Ústřední rada družstev tak stála v čele úsilí za uvolnění podnikání již koncem šedesátých a znovu osmdesátých let, ale hlavně po roce 1989. Nemusela projít složitým procesem privatizace a měla k dispozici i nemalé ekonomické zázemí a finanční prostředky. Nové vedení ÚRD v čele s předsedu Otou Karenem zajistilo rychlou ekonomickou transformaci nezemědělských družstev, která pod ÚRD spadala (spotřební, bytová a výrobní – zemědělská družstva byla převedena již v padesátých letech pod ministerstvo zemědělství ) a iniciovalo nové podnikatelské projekty.

Není proto náhodou, že první soukromou bankou po roce 1989 byla Coop Banka a první soukromou pojišťovnou Kooperativa. Ústřední rada družstev iniciovala rovněž přijetí zákona o stavebním spoření a o družstevních záložnách. Ústřední rada družstev byla v roce 1990 přejmenována na Družstevní unii České a Slovenské federativní republiky a po rozdělení Československa v roce 1993 vznikla Družstevní asociace ČR a Družstevná unia Slovenské republiky.

ÚRD úzce spolupracovala se samostatným Svazem družstevních rolníků, zájmovou organizací JZD.

• družstvo
• Jindřich Zahradník
• František Tesař
• Vladislav Třeška
• Ota Karen
• Antonín Zmrhal
• František Ladislav Chleborád
• Družstevní práce
• Spořitelní a úvěrní družstva

• Web nástupce Ústřední rady družstev – Družstevní asociace České republiky