Participativní demokracie (také účastnická demokracie nebo aktivní demokracie) je typ demokracie, který se – na rozdíl od čistě zastupitelské demokracie – snaží o maximální zapojení občanů do politického a veřejného života společnosti. Jedná se o politickou praxi, jejímž klíčovým cílem je široká účast voličů na fungování politického systému. Věří tomu, že lidé mají právo vyjadřovat se k veřejným věcem a určovat směr dalšího vývoje po celou dobu volebního období, nikoliv jen aktem volby. Usiluje o návrat k původnímu významu slova demokracie (řecky demos = lid, Kratos = vláda).

Cílem participativní demokracie je vytvořit takové procesy, které zásadně rozšíří rozhodovací a poradní pravomoci občanů bez přímého mandátu získaného ve volbách. Protože k uvědomělému rozhodování je nezbytný dostatek informací, součástí této praxe je i zajištění jejich přenosu směrem k veřejnosti.

Řada teoretiků tvrdí, že pouze široký zájem občanské společnosti, nevládních a neziskových organizací o veřejné věci může zajistit vznik skutečně funkční demokracie.

Z českých politických stran a hnutí jsou největšími zastánci participativní demokracie Česká pirátská strana, Svoboda a přímá demokracie, Svobodní či Strana zelených.

• Anticipační demokracie
• Konsenzuální demokracie
• Deliberativní demokracie
• Demarchie
• Přímá demokracie
• Demokracie zdola
• Sociokracie

Participativní demokracie je obsažena v Lisabonské smlouvě, která patří k základním dokumentům definujícím Evropskou unii.^[1] Smlouva podtrhuje význam konzultací a také dialogu se sdruženími, občanskou společností, sociálními partnery, církvemi a nekonfesijními organizacemi.^[2]

• Teorie demokracie
• Demokracie

• Participativní demokracie v pěti bodech
• Petr Kuba: Demokracie není apriori dobrá, nebo špatná, přímá demokracie v České republice jako politika Strany zelených?
• Tomáš Tožička: Participativní demokracie - mýtus a realita